Page 70 - CHÁPÁNÍ A NAPLNĚNÍ NAŠEHO POZEMSKÉHO ŽIVOTA

Tímto aktem byl tok tvořivého úsilí našeho pravého ducha a naší pravé duše z
Nejvyššího a jejich vliv na náš život drasticky zredukován, odřezán a omezen na
minimální rozsah, týkající se péče o naše vlastní každodenní osobní potřeby. Určitý
stupeň tvořivého úsilí bylo nutno ponechat, aby motivoval lidi k péči o jejich
každodenní potřeby přežití. Jinak by zahynuli a experiment s negativitou by úplně
selhal.

Tímto krokem se dosáhlo několika důležitých věcí. Ztratil se zájem o sdílení s jinými
toho, co máme kvůli jiným. Byla potlačena láska k vykonávání užitečných aktivit
kvůli vzájemnému prospěchu, společnému dobru a sdílení. Byl pevně nastolen
egocentrismus, egoismus a zájem jenom o naše vlastní potřeby. Byla umožněna
separace a izolace od všech ostatních a od jejich potřeb. Začala vzkvétat nuda,
lenivost, zahálčivost a nečinnost. Jedinými motivujícími faktory pro konání
čehokoliv byl nějaký osobní zisk. Toto vedlo k nutnosti zavedení odměňovacího
systému ve formě přechodných, neužitečných a bezvýznamných cenností, jako
například peníze, bohatství, úřední postavení přinášející proslulost, slávu, uznání,
reputaci, pozornost jiných, společenské postavení, hlad po moci a podobné
ukrutnosti a ohavnosti negativního stavu.

Jinými slovy, motivujícím faktorem lidských aktivit se stal slogan ve formě "co je v
tom pro mě?" "Pro mě" nebo pro mé vlastní, a ne pro kohokoliv jiného, jen když
podporují "mé vlastní", stalo se další hlavní, hnací silou lidských aktivit a snah.

Takže cokoliv děláme, děláme to ne kvůli bezpodmínečnému
vzájemnému prospěchu, společnému dobru a sdílení, ale pouze proto, že na tom
závisí naše přežití (čili od platebního šeku k platebnímu šeku), nebo proto, že je v
tom nějaký osobní zisk výlučně pro nás.

Tato situace samozřejmě přispívá k pevnému ustanovení
ctižádostivosti, soutěživosti, agresivnosti, válek, zločinů, závisti, nenávisti,
hrabivosti, uniformity (když to má on, musím to já mít také), konformnosti, strachů,
úzkostí, obav, umělých a vnucených potřeb (potřeba po lepším autě, větším
domě, lépe placené práci, prestižnější pozici, atd.), nevšímavosti k jiným,
krutosti, dominance, vládnutí nad jinými, připravování jiných o jejich potřeby,
žárlivosti na to, co mají jiní, atd. Seznam takovýchto ukrutností a ohavností
negativního stavu by mohl být opět nekonečný.

Takový je výsledek všech lidských aktivit, když nevyvěrají z duchovních a
mentálních zdrojů a z účelu, pro který nás Nejvyšší stvořil.

Abychom dále podrobně promysleli náš profesionální či pracovní život, zvažme
následující body:

1. Náš pozemský život ve většině všech případů sestává ze stálých nepřetržitých
aktivit. Tyto aktivity ve většině případů nabývají formu nějaké práce, profese,
povolání nebo zaměstnání. Specifickost a jedinečnost těchto aktivit je určena
specifickostí a jedinečností našich schopností, talentů, darů a stupněm tvořivosti,
které pronikají z našeho pravého ducha a pravé duše. Jak můžeme vidět, skutečný
zdroj všech našich aktivit je vždy duchovní a duševní bez ohledu na to, či takovéto
aktivity jsou samy duchovní, duševní či fyzické.

Bez vlivu a inspirace našeho pravého ducha a duše, která je nám dostupná v 5% své
původní kapacity, nemohli bychom pohnout ani svým malíčkem. Takže bez ohledu
na to, jaké jsou motivující a intencionální faktory jakéhokoliv typu našich aktivit,
vyvěrají z existence a bytí našeho ducha a duše v nás, a zejména z přítomnosti