Page 221 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI
P. 221
přístupu do duchovního světa. Víra v tyto duchovní či pseudoduchovní principy je
udržovala ve spojení s jim odpovídajícími duchovními stavy v duchovním světě a se
všemi, kdo měli podobnou duchovní volbu. Víra koresponduje se všemi duchovními
stavy všech duchovních světů a jejich duchy, kteří jsou v dobru a pravdě takové víry,
nebo v jejím zlu a nepravdě. Tato souvztažnost dovoluje neustálou interakci mezi
všemi úrovněmi a světy a poskytuje přírodnímu světu jeho životní podpůrný systém.
Jiné důležité nepřímé komunikační spojení s duchovním světem i s Niternou myslí, a
tedy s Nejvyšším, je ustanoveno speciálně psanými knihami, které obsahují všechny
souvztažné faktory ve slovech za tím účelem zvlášť použitých. Tyto knihy byly
napsány za přímé inspirace Nejvyšším, aby lidé mohli poznat správnou cestu k
duchovnosti.
Aby však mohly splnit svou hlavní funkci udržování spojení s duchovním světem a v
nejzazším smyslu s Nejvyšším, musí být napsány tak, aby v sobě zahrnovaly styl a
jazyk všech odpovídajících světů, úrovní a stupňů a přizpůsobovaly se mu. Proto jsou
psány jazykem souvztažností a dle zákona souvztažnosti. To znamená, že slova v
těchto knihách užitá v sobě obsahují mnohé významy, přizpůsobené chápání a
vnímání všech odpovídajících světů, jakož i úrovni lidské mysli. Takže mají literní čili
vnější smysl, který souvztaží s lidmi na planetě Zemi a jejich vnější myslí. Zároveň mají
vnitřní smysl, který souvztaží s lidmi vnitřních světů a lidskou vnitřní myslí. Nakonec
obsahují niterný smysl, který souvztaží s lidmi v niterném čili duchovním světě a s
lidskou Niternou myslí.
Bez ohledu na to, zda si je, či není někdo uvědoměle vědom jejich mnohonásobných
významů, čte-li je s dobrým záměrem, vyvolává v sobě a jiných dimenzích souvztažné
reakce, které udržují a podporují neustálá propojení a spojení se všemi úrovněmi,
dimenzemi, sférami a duchovními stavy.
Nejlépe známý příklad takových knih je Bible. Jsou i některé jiné svaté knihy jiných
náboženských vyznání, které se zmiňují v úvodu této knihy.
Protože se ale i v těchto knihách musí zachovat duchovní rovnováha a udržet svoboda
volby daná lidem, je dovoleno mít různé výklady jejich doslovného smyslu a zahrnout
do nich části knih, které nemají žádnou takovou souvztažnost. Takové knihy jsou
předmětem mnoha zkreslení a nemají žádný duchovní význam či důsledky. (To platí
též o Bibli).
Význam, smysl, vysvětlení a odkrytí souvztažností těchto knih pro duchovní prospěch
člověčenstva - to vše bylo zjevně a důkladně zjeveno Nejvyšším skrze Emanuela
Swedenborga. Ten také oddělil ty knihy psané v souvztažnostech - a tudíž se
skutečným duchovním obsahem, od těch, které byly bez takového významu a měly
pouze historickou hodnotu. Čtenáři se tedy radí, aby se obeznámil s dílem Emanuela
Swedenborga, aby plně pochopil to, co se o tomto pojetí zde říká.
Toto jsou hlavní cesty, jimiž a skrze něž se přístup do niterné duchovní úrovně
ponechává otevřen. Protože se takový přístup provádí jen vnějšími prostředky (čtením,
nasloucháním, modlitbou a prováděním vnějších aktivit), sotva existuje vědomé
uvědomění dopadu, jaký mají takové prostředky na ostatní úrovně. Těmito prostředky
není dosažitelné ani vědomé uvědomění těchto světů, ani přímý vědomý kontakt s
nimi. Mohou tyto situace spustit, ale nejsou jejich příčinou. Vnější prostředky jsou
vždy jen spouští. Mohou spustit procesy myšlení s ohledem na subjekty, o kterých
tyto knihy pojednávají. Proces myšlení může vést k sebezkoumání; sebezkoumání
může vést k touze a vůli po změně; touha a vůle po změně může vést k žádosti o