Page 224 - ZÁKLADY LIDSKÉ DUCHOVNOSTI

strádání je v procesu duchovního obrození životně důležité. Znalost jejich původu a
zdroje je tedy závažná pro jejich odstranění. Taková znalost se nedá vyvodit z vnějšího
stupně a úrovně za souběžného uzavření všech ostatních úrovní a stupňů.

8. Při svém nepřirozeném, nenormálním, patologickém a chaotickém směřování, které
způsobili pseudotvůrci, ztratila planeta Země i se svými obyvateli přímé spojení se
zbytkem Stvoření. Po mnoho tisíc let se nacházejí blokováni a odděleni od vnějších i
vnitřních světů, které jsou ve jsoucnu a bytí. Byla jim ponechána tato neobvyklá
pozice s nutností získávat své znalosti z pozorování vnějších událostí, které se
vztahují k jejich fyzickému prostředí a tělu. Jelikož v samotné této kondici není
dostupné žádné skutečné poznání, mohou se odtud získávat jen zkreslené a
nesprávné závěry. Takže počal zlořádný, sebenapájející se koloběh deformovaného
života, který udržuje negativní stav a slouží jako základna pro rozumové zdůvodnění a
ospravedlnění nutnosti jeho existence. To vedlo k přijetí neskutečna jako reality a
skutečného jako nereálného. Takovou situaci nelze napravit prostředky dostupnými
pouze z izolované kondice lidí na planetě Zemi. Jinými slovy: Nelze ji napravit z
nesprávného stavu samého. Proto, aby se zahájil návrat planety Země k její Galaktické
a Vesmírné rodině, stává se nutným nejprve otevření všech úrovní a stupňů, z nichž se
může provést náprava této situace a nastolit znovu původní funkce a působení planety
Země.

9. Návrat k normálnímu, zdravému a přirozenému duchovnímu směřování lidstva
vyžaduje, aby se znovu nastolila plná duchovní svoboda lidí. Když lidé souhlasili se
svou účastí v experimentu předeslaném Velkým plánem, souhlasili plně ze své
svobodné vůle a volby, aby dočasně plně pozbyli svou duchovní svobodu, aby byli
schopni zakusit stav zla.

Problémem je zde to, že nikdo skutečně duchovně svobodný nemůže zažít takový
stav. Ten je protikladem povahy takové svobody. Negativní stav je stavem otroctví,
omezení a zákazů. Takový stav nemůže vytvářet nic jiného. Proto je třeba se vzdát
jistého množství svobody, aby se započal, podporoval a udržoval negativní stav,
dokud nesplní svůj účel. Taková situace vyžaduje uzavření přímého přístupu k
ostatním úrovním a stupňům. V plné duchovní svobodě žádné uzavření nemůže
nastat. Aby vědomí o těchto skutečnostech nyní dosáhlo uvědomění lidi, je nutné
otevřít přímý přístup ke všem ostatním úrovním a stupňům, aby se mohl započít návrat
k plné duchovní svobodě lidí. Je nemožné ustanovit plnou duchovní svobodu jen z
vnějšího stavu a rozpoložení s tím, že ostatní úrovně a stupně jsou souběžně
uzavřeny, neboť následkem náležejícím k tomuto samotnému stavu a rozpoložení i k
povaze jeho uspořádání je stav a rozpoložení zákazů, omezení a izolace. Jelikož je pro
duchovní obrození a pokrok životně závažné, aby se taková duchovní svoboda znovu
nastolila, je nutné otevřít všechny ostatní úrovně a stupně, z nichž lze tuto svobodu
rozpoznat, přistupovat k ní, zacházet s ní a jí dosahovat. Bez této svobody se nemůže
uskutečnit žádný duchovní pokrok.

10. Duchovní pokrok o sobě je dle samé své povahy zároveň souběžnou a postupnou
událostí. Souběžně nastává ve všech úrovních a stupních lidské mysli a ve všech
jejich souvztažných faktorech. Postupuje v následných krocích k větší a větší míře
duchovnosti. Není možný žádný pravý duchovní pokrok, který je omezen na
uvědomění si jen jedné úrovně a jednoho stupně; to je situace slepoty, která vede k
duchovnímu zaostávání, jak to potvrzují a dosvědčují veškeré lidské dějiny. Proto, aby
se započal duchovní pokrok, je nutné otevřít přímý přístup ke všem úrovním a
stupňům lidské mysli a všeho Stvoření ve jsoucnu a bytí. Jedině z nejniternějších
úrovní Nejniternější mysli, kde sídlí Nejvyšší, je možno neustále motivovat duchovní
pokrok. Součástí úspěšného duchovního pokroku je plné uvědomění pravého zdroje