Page 198 - spjkbr
P. 198

dobro   a   zlo,   činí   z   temnoty   přirozenou   součást   univerza,   jsou
            rovněž velice sluníčkářské a z tohoto světa chtějí vybudovat ráj.
            Skutečný stav světa ezoterici ignorují a před zlem zavírají oči, jako
            by neexistovalo. Domnívají se totiž, že se tím vyhnou špatným
            věcem a budou-li myslet pozitivně, pozvednou tristní stav této
            planety na vyšší úroveň. To však velice nahrává těm, kdo tento
            svět ovládají. Jestliže totiž ezoterici činí ze zla přirozenou součást
            univerza, nebo před ním zavírají oči, v tom případě ti, kdo stojí
            takzvaně za oponou, zůstávají nadále nepoznáni a mohou dále
            kout pikle. Jestliže chceš omezit moc zla, musíš ho nejprve odkrýt
            a jasně pojmenovat.
            Kolegyně: Tak teď už jsem zmatená. Co vlastně jsi? Nosíš stále u
            sebe medailonek Ježíše a nějaké ženy a s ostatními rozmlouváš o
            jakési víře. Myslela bych si, že jsi křesťan, kdybys mi neřekl ono
            pojednání o církvích.
            Představitel PJKBR: Nejde o medailonek kolem krku, ale o to, co
            nosíš uvnitř ve svém srdci. Víš, před přibližně dvěma tisíci lety se
            na tuto planetu vtělil někdo, koho mají křesťané za Syna Božího.
            Ten někdo se jmenoval Ježíš Kristus a učil lidi tomu, že Boha
            nenajdou lidé v kamenných chrámech, nýbrž ve svých srdcích,
            která jsou živoucím chrámem. Od toho se odvíjí i skutečnost, že
            dodržování   různých   dogmat   ve   svatých   knihách   různých
            náboženství není tou správnou cestou. Jediné, na čem opravdu
            záleží, je niterný vztah k Bohu. Dogmata brání člověku v jeho
            rozletu. Žiješ-li podle něčeho, co je psáno, ale už si nepřipouštíš
            něco víc, pak jsi velice omezena. Sice máš své jistoty, ale jsi jimi
            zároveň ovládána a nacházíš se v duchovně přízemním způsobu
            existence. Ježíš musel obraz pravého Boha a toho, jak by se mělo
            žít, vysvětlovat lidem v podobenstvích, aby byli schopni jeho Slovo
            do nezbytné míry pochopit. Jejich úroveň chápání byla totiž úplně
            jinde, než je tomu v dnešní, složitější společnosti. Aby se duchovní
            vědění po jeho odchodu z této planety nevytratilo, muselo být
            sepsáno v evangeliích, kde jsou ukryty Ježíšovy výroky v oněch
            duchovních podobenstvích, nikoliv doslovně. Je tomu tak proto,
            aby byl jednak zachován originální smysl předaného sdělení, ale
            také kvůli tomu, aby nedošlo k pozdějšímu překroucení Ježíšových
            výroků těmi, komu jeho působení tak vadilo. I to však nezabránilo
            tomu,   aby   se   jeho   odpůrci   chopili   příležitosti   a   skrze   své
            prostředníky   vystavěli   na   jeho   učení   nové   náboženství,
   193   194   195   196   197   198   199   200   201   202   203