Page 68 - pzncelek

POSELSTVÍ DVACÁTÉ

O taktice a metodách působení nové pekelné společnosti

Dne 19. dubna 1982

Dnes byla přijata následující poselství od Nejvyššího.

Bylo by užitečné připomenout si dnes určité taktiky a metody působení nové pekelné
pseudospolečnosti.

Bylo by hrubou chybou předpokládat, že lidé v peklech nevylepšují své metody a taktiky
útočení a boje proti pozitivním stavům a jejich členům a také bojování mezi sebou samými.
V tomto ohledu nikdy nestagnují. Jsou velmi „vynalézaví“, neustále vytvářejíce něco
nového, rafinovanějšího, mazanějšího, aby dosáhli svých cílů.

V tomto ohledu je čas každého varovat před očekáváním, že pekla, nebo dokonce co se
nebes týče, jsou přesně stejná, jak byla popsána různými autory, včetně Swedenborga v
jeho knize „Nebe a peklo“. Od těch dob nastaly po všech duchovních světech mnohé
reorganizace a věci již nejsou nikdy takové, jaké byli v okamžiku jejich popisu těmi, kteří
měli dovoleno od Pána o nich podat svědectví.

Toto je jeden z problémů, který lidé mají. Když po svém odchodu ze Země přicházejí do
duchovního světa, očekávají, že věci jsou takové, jak je o nich učily jejich náboženské
doktríny, Swedenborg či jiní. Tato zastaralá očekávání vedou k mnoha zbytečným
zklamáním a úpravám. Lidé předpokládají, že všechno je navždy fixní a stagnuje ve stejné
modalitě svého jsoucna a bytí na věčnost. Nic není vzdálenější pravé skutečnosti.

Je tedy záhodno, aby nikdo neočekával, že nalezne věci v duchovním světě takové, jak se
učil na Zemi. Musí vidět věci v neustálém pohybu, změně, pokroku, dobových modifikacích
a restrukturalizaci. Existují určité základní duchovní principy, které ovládají všechny světy a
společnosti, ale i tyto jsou zcela změněny či nahrazeny tak, aby odrážely všechny běžné
potřeby povšechného duchovního pokročení.

Totéž je samozřejmě pravdou o peklech. Neustávají ve svých destruktivních snahách a
jejich rozpoložení, struktura, obsah, dynamika a proces se neustále mění. Jak bylo předtím
zmíněno, pekla se ve své esenci a substanci nechtějí měnit. Za každou cenu a všemi
prostředky vzdorují změnám. Chtějí, aby vše bylo konečné a neměnitelné. Ale zde je velký
paradox jejich rozpoložení - aby oponovala těmto nevyhnutelným změnám, musí soustavně
vymýšlet všemožné „vynálezy“, „taktiky“, „metody“, „zbraně“, „objevy“ a mnohé jiné věci,
s jejichž pomocí mohou projevovat odpor k jakékoli změně. Takže musí být nepřetržitě
aktivní ve svých snahách dovést všechno do konečného negativního stavu a do
rozpoložení, kde by se to stalo navždy fixním. Toto je hlavní cíl všech pekel: Dovést vše ve
Stvoření do konečného stavu. Všechno v peklech slouží tomuto účelu.

Jestliže by se dosáhlo rozpoložení konečnosti, pekla by vyhrála bitvu, protože celé Pánovo
stvoření by zahynulo. To je to, co všichni oddaní členové pekel ve skutečnosti chtějí, aby se
přihodilo. Tato struktura a funkce pekel se může považovat za jejich „dynamickou“ princip.

To je důvodem, proč pekla nejsou stejná jako za času Swedenborgových, Dantových nebo
Ježíše Krista či v jakékoli jiné době. Když jedinec přichází do duchovního světa, neměl by
očekávat, že jsou stejná.

Jak se před tím uvedlo, pekla pod novým vedením nové pekelné pseudospolečnosti
prohrála svou nedávnou válku s pozitivními stavy a procesy v intermediálním světě.