Page 539 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA

Kapitola dvacátá osmá

TAJEMSTVÍ ŽIVOTNÍ CESTY

Dne 17. května 1988 časně zrána bylo ke mně slovo Pána Ježíše Krista, řkoucí:

„V Evangeliu dle Jana v kapitole 14 ve verších 6-7 je psáno:

‚Ježíš mu řekl: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než
skrze Mne. Kdybyste znali Mne, znali byste i mého Otce. Nyní Ho již znáte,
neboť jste Ho viděli.“‘

A o něco dále je ve verši 9 je řečeno toto:

‚...Kdo vidí Mne, vidí Otce.‘

V těchto slovech se skrývají určitá důležitá tajemství, jež vyžadují další vysvětlení.

Život každého jedince bez ohledu na to, kde, kdy a v jakých podmínkách žije, může se

přirovnat k cestě, po níž se ubírá. Existuje startovní bod, v němž na cestu nastupuje

každý jednotlivý jedinec. Tím startovním bodem je chvíle, kdy se zrodí idea toho

jedince a kdy se mu přidělí jedinečná sentientní mysl.
Jakmile se vstoupí na cestu, putování začíná. Vstup na tu cestu má vždy určitý účel. Jak
si vzpomínáte - každý jedinec před tím, než vstoupí na tu cestu, má možnost svobodné
volby ve věci rozhodnutí, zda vskutku si přeje vkročit na tu cestu se zvláštním
pověřením a posláním putovat po ní zvláštním způsobem, po zvláštních tratích či
stezkách či silnicích či dálnicích, a nebo po nich všech, v různých dobách. A ačkoliv pro
každého daného jedince existuje vždy startovací bod, kde a kdy jeho pouť začíná, jeho
putování ve skutečnosti nikdy neskončí.

Nicméně jsou v procesu cestování mnohá místa, kde může cestovatel spočinout, získat
znovu energii a učinit zčerstva nový výběr, jak a jakou cestou pokračovat ve svém
cestování. Ale je tu i relativní konec tohoto cestování uvnitř úseku duchovní kvality,

kterou reprezentuje a projevuje každý časový cyklus.

Proces této pouti může být pojat jako individualizovaný projev jedinečného a

specifického aspektu Absolutní přirozenosti Pána Ježíše Krista, jaký byl vložen do
každého jedince podle stupně relevance vůči povaze úrovně duchovnosti
reprezentované a manifestované každým běžným časovým cyklem. Záhada této
situace je ve faktu, že projevení jakéhokoliv aspektu absolutní přirozenosti Pána Ježíše
Krista je možné pouze skrze sentientní entity, které odrážejí tu Přirozenost v

relativních podmínkách. Jelikož jde o relativní kondici, každý takový aspekt vydá jen

tolik ze svého obsahu, kolik je relativní rozpoložení schopno unést v každém určitém
bodě jedincova života.