Page 46 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA

KAPITOLA 3.
válce bude namířen proti správnému chápání a přijetí pravé Přirozenosti Pána Ježíše
Krista, jak je zjevená v této knize. Stará náboženství na vaší planetě budou tomuto
záměru sloužit velmi účinně. Jak víte, většina z nich vůbec neuznává Pána Ježíše Krista,
a ta, co ano, mají zfalšovanou a zcela nevhodnou představu o Jeho/Její Přirozenosti.

Nejzarputilejšími nepřáteli Pána Ježíše Krista, jak se zde pojímá, budou ovšem takzvaní
křesťané, a zvláště pak ti, co si říkají ‚nově narození křesťané‘. Toto je tedy varování, že
tomu tak vskutku bude.

Na závěr této kapitoly budou odhaleny důvody, pro které bylo dovoleno, aby došlo k
všemu tomu, co je popsáno v této knize. Některé z těchto důvodů byly již zjeveny v
obecných pojmech v deváté kapitole knihy Hlavní ideje Nového zjevení, na stránkách
124 až 145. Je radno, aby si čtenář osvěžil paměť opětovným přečtením zmíněné
kapitoly, nebo ji přečetl v případě, že tak dosud neučinil, a to než by pokračoval ve
čtení toho, co zde následuje.

1. Jak v té kapitole bylo zjeveno, účelem Prvního příchodu Pána Ježíše Krista nebylo

eliminování negativního stavu. Většina lidí vlastně přišla o poznání opravdového
smyslu toho příchodu.

Budiž nyní známo, že ve skutečnosti jeden z mnoha hlavních důvodů pro První příchod
bylo připravení jeviště pro plné projevení pravého charakteru negativního stavu. Ten
se nemůže projevit jenom prostým zapřením Boží existence, jak se snažili dokázat
ateističtí filosofové pekel se svými vědátorskými přisluhovači. Je to jen jeden z mnoha
méně důležitých způsobů, jaké užívá negativní stav. Každý ví, že negativní stav
nenávidí Boha, v tomto případě Pána Ježíše Krista, a proto nic víc si nežádá, než

přesvědčit lidi, že Boha není a že příběh života Pána Ježíše Krista na vaší planetě je
pouhý mýtus, že šlo jen o obyčejnou lidskou bytost, snad i osvícenou, avšak přece jen
nepříliš odlišnou od jiného lidského tvora, a tudíž žádná božskost v Něm/Ní nebyla.
Toto je příliš snadné.

A přece velmi málo lidí je ochotno připustit, že pekla fabrikují mnoho rozličných

náboženství a spiritualistických hnutí, jimiž a skrze něž svádějí lidi do zfalšované
duchovnosti, a tak z nich činí věrné členy pekel pod oblíbenou rouškou služby Bohu
nebo ve jménu Boha. Toto, přiznejme, je daleko těžší připustit, ale skutečná vychytralá
povaha negativního stavu může přijít na povrch způsobem ještě daleko výraznějším.

Ještě obtížnější je uznat to, že pekla vynalezla způsob, jak infiltrovat pozemské

učedníky Pána Ježíše Krista; nejprve Jidáše, později Pavla, a tak založila nejmocnější

duchovní, kulturní, sociální, náboženské a politické hnutí pod jménem ‚Křesťanství‘ či

ve jménu Krista, vyznávající, že uctívá Pána Ježíše, či Pána Krista, ba dokonce i Pána

Ježíše Krista (jako Syna Božího, a ne ve smyslu nynějšího pojímání Jeho/Její pravé

Podstaty). Ovšem jejich původní zbraní byl Jidáš Iškariotský. On však spáchal

sebevraždu, a tím jeho poslání selhalo šeredně. Žádný jiný apoštol nebyl s to zradit

svého Nebeského Učitele. Petrovo osobní zapření mimo souvztažného významu toho

zrazení, vysvětleného na začátku této kapitoly, netrvalo dlouho. Téhož dne, kdy zapřel

Pána Ježíše Krista, pocítil lítost a kál se. Proto se později nehodil negativnímu stavu.