Page 20 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 20

KAPITOLA 1.
            9.  Jak bylo uvedeno na začátku této kapitoly, pojednává  Staré zjevení řečí        symbolismu
            a  souvztažností    hlavně  o  postupném  duchovním  úpadku  a  o  zprznění  Božské  pravdy,
                                                              době Jeho tělesného pobytu na vaší planetě,
            což bylo zjeveno     Pánem Ježíšem Kristem  v
            a   také     o  zradě,   devastaci  křesťanských   náboženství   a  církví   jak   na   vaší   planetě,   tak



            zvláště      v  mezisvětě  duchů.  Též  pojednává  o  všech  následcích  tohoto  zpustošení  pro
            duchovní   stav   všech   dotčených   a   dlících      v  té   situaci.  Jelikož   pojednává   předně   o

            negativních otázkách, zní negativně a neodvolatelně, čímž  činí dojem, jakoby  tvrdilo,  že
            jakmile   jste    si   jednou  zvolili   jistý   směr  -  ať  negativní   či  pozitivní  -  budete   provždy





            uzamčeni        v  této   volbě   a   nikdy   již   nebudete   mít   možnost   pozměnit   či   opustit   tyto
            okolnosti.
            Opakujeme:  Tato  koncepce  negativního  literního  smyslu  Starého  zjevení  je          v  církvích
            oblíbeným   předmětem  mnoha  kázání.          Jak   vidíte,  negativní   stav   rád   uvrhuje   lidi   do

            finalistické   situace,      z  níž   by   nikdy   nebylo   východu.   Kazatelé   se   domnívají,   že   jenom
            vyhrožováním   o   věčné   nezměnitelnosti   podmínek  mohou   se  lidé   odradit   od   volby
            negativního    stavu.   Tímto  přístupem  porušují  základní  duchovní  zákon,    který  tvrdí,  že
            nic   nelze   si   přivlastnit   pod   vlivem   vyhrůžek,   nezákonného   nátlaku   a   šikanováním.  I
            kdyby  u  nich  následkem  těch  hrozeb  došlo  ke  změně,  byla   by  tato  změna  jen  vnější
            povahy.       V  nitru se   nic nezměnilo. Tato   situace   osvětluje   skutečnost, proč  Staré zjevení
            bylo tak často provázeno všemožnými znameními a  zázraky. V              té  době  se  duchovnost

            redukovala   na   dodržování  zevních   obřadů.       Všecko   bylo   jen  zevní   povahy.  Žádné
            vnitřní   hodnotící   ověřování  neexistovalo.     Zatím  co  duchovní   zákon  vyžaduje,  aby


            nějaká    forma ověření a potvrzení platnosti přece jen existovala.
            Za  duchovních podmínek       externalizace a ritualizace bylo  jediným    způsobem potvrzení
                                                                                             a
            platnosti jakéhokoliv  duchovního principu       provádění  velkých znamení  zázraků.       Nové
            zjevení   tento  přístup   odmítá.    Je   založeno   na  vnitřním   hodnocení   vnímání,   uznání   a
            přijetí   pravdy   kvůli   jejímu   opravdovému   obsahu,   nikoliv   pod   vlivem   nějakých   divů.
            Navíc  zdůrazňuje     Nové  zjevení  věčnou  svobodu  výběru  a  schopnost  volit.  Jediná  věc,


            jež    na   věky  nemůže  být  změněna,  je  svoboda   volby,  dovolující   pozměnit   jakoukoliv


            podmínku či situaci. Nikdo nemůže být uzamčen v           jedné podmínce nebo stavu navždy,
            leda   na   základě   vlastní   svobodné   volby.   Toto   je   jeden      z  nejzákladnějších   principů
            Nového zjevení,  jenž je činí tak  rozdílným    od všech jiných, včetně  Starého zjevení.

            Kdo má uši, ať slyší, co  Pán Ježíš Kristus   zjevuje v   této kapitole!“
   15   16   17   18   19   20   21   22   23   24   25