Page 102 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 102

KAPITOLA             6.
            To, že dokonce i po tomto aktu se další lidé na Zemi ještě jmenovali ‚Adam‘, znamená,
                                  genetické
            že  byli   utvořeni  z           pamětní  zásoby  a  z   jiného  materiálu  originálních  lidí.   Lze
                                                                                              mého  těla!  Ať

            to   poznat  z   příštího  verše  (23):  ‚Toto  teď  je  kost  z   mých  kostí  a  tělo  z
            ženou  se  nazývá,   vždyť  z   člověka   vzata  jest.‘   Tento  verš,  tak   jako  všechny  verše  zde  a
            jinde, ve  vnitřním smyslu    Biblí   Svaté   mají  mnohočetné  významy.   Vztahuje se na mnoho

            jiných  záležitostí  mimo  řečeného.  Několik        z  těchto  rozmanitých  duchovních  věcí  bylo

            zjeveno   ve   spisech  Swedenborga.           O  dalších   byla   zmínka   v   předešlých   knihách
            zprostředkovatele  tohoto   přenosu.   To,   co   se  zde   nyní  zjevuje,   týká  se  jen    tajemství
            pseudotvůrců.



            ‚Vzít      z  člověka‘  znamená   v   probírané   souvislosti  plnost   duchovního   stavu  obou

            principů,  jak  byly  reprezentovány  androgynními       lidmi.   ‚Člověk‘   neznamená  muže.  ‚Ať



            ženou   se   nazývá‘    značí  odloučení  femininní   formy   a  jejích   duchovních   činitelů  od

            původního   zdroje        -  člověka  -  androgyna.   V   této   konotaci  žena  neznačí   ženský   rod.


            Znamená  odpojení   femininního   principu   od   jeho   původně   jednotného  zdroje.      Je  zde
            popsána   struktura,   jež   se    stane   základnou   pro  aktivaci  negativního   stavu,   jak
            naznačuje jeden z     vnitřních smyslů,   mající vztah k   této věci, v   následujícím   verši (24).
            ‚Proto opustí člověk svého otce i matku a  připojí se ke své manželce a stanou se jedním
            tělem.‘ V   této  zvláštní souvislosti   ‚člověk‘   představuje   jak ženský, tak  i mužský   rod.   Že
            ‚člověk   opustí   svého   otce   i   matku‘    znamená  odloučenost  od   vlastního   duchovního
                                                                jednoho Absolutního rodiče. ‚Připojí se  ke
            zdroje.   Zde ‚matka a otec‘   značí  Nejvyššího  -

            své   manželce‘     označuje   zde,  že  se  vzdá   svého  duchovního   dědictví   a   bude  vše
            vyvozovat   ze   své   zevnější,  osobní   ‚egoisované‘      přirozenosti.  ‚Manželka‘  v     této


            souvislosti znamená vlastní přirozenost odvozenou z           vnější mysli. ‚A  stanou se jedním
            tělem‘    značí,   že  vše   se   bude  odvozovat  z   vnějších   senzuálně-senzorických   vjemů,

                     z
                               z
            nikoliv     nitra či     duchovních   principů.



            Verš   25:   ‚Oba   dva   byli   nazí,   člověk   i   jeho    manželka,   ale   nestyděli   se.‘  Tento   verš
            popisuje   duchovní  stav     druhých,   tělesně   rozloučených   lidí,   kteří   přišli   po   odchodu
            androgynních       lidí   z   planety  Země.  ‚Být   nahý‘  značí  nebýt   ještě   zkažený   negativním


            stavem.     Je to stav nevinnosti   předcházející   stavu   hanby     aktivaci negativního stavu.
                                                                          -



             Třetí kapitola   Genese  ve svém  vnitřním  smyslu  se ve skutečnost věnuje  popisu procesu
            aktivace  samotného     negativního   stavu.   Do určité  míry tento proces byl   odhalen v   knize
             Základy lidské duchovnosti,       v  poslední kapitole  knihy  Realita, mýty a iluze  a v  knize  Kdo


             jsi   a   proč   jsi   zde?.   Některé   závažné   aspekty   tohoto   procesu  již   byly   zjeveny   ve

             Swedenborgových        spisech.  Čtvrtá   kapitola  Genese  ve   svém  vnitřním  smyslu  odráží


             mimo   jiné  duchovní   stav    a   podmínky,   v  nichž  žili   lidé   zrození   jiným   způsobem   než


             přímým   nadělením   Nejvyššího.       Toto  je   narození   podle  vědeckých   genetických



             principů,   nikoliv  podle  principů duchovních. Tímto činem  napevno nastupuje duchovní
             úpadek     lidstva.  Tento  fakt  se  odráží  v  příběhu  o  Kainu,  jenž  zabil  svého  bratra  Ábela.






             ‚Ábel‘    označuje  čistotu duchovních principů,  odvozených z  lásky Boží a z  lásky k  Bohu.



             ‚Kain‘    znamená  separaci   těchto   principů   od   té   lásky.  Plnost  duchovní  deteriorace  a




             dominance negativního stavu nemůže dojít k          plodnému dozrání, pokud je tu jakékoliv

             vědomí  Boží  lásky  a  jakýkoliv  stupeň  lásky      k  Bohu.  Takové  cítění  odstrašuje  od  plné
             manifestace povahy negativního stavu. Ve skutečnosti jeden z          mnoha aspektů  hlubšího



             významu   vnitřního   smyslu   vraždy   Ábela   Kainem      je  vylíčení   procesu  genetického
             inženýrství   a   manipulace,   jimiž   byly   hlavní    duchovní   principy   vztahující   se   k   pravé
   97   98   99   100   101   102   103   104   105   106   107