Page 103 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 103
NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
lásce (Ábela) odstraněny nebo umrtveny v genech, ze kterých se měly zfabrikovat
příští generace lidí. Na místě toho jsou nahrazeny sebeláskou a láskou
k zevnějšnostem (Kain). Taková láska zatemňuje vnímání pravdy a vede k vývoji jejích
zkreslenin a ke zrodu naprostých nepravd a zel.
Pátá kapitola Genese ve svém vnitřním smyslu popisuje, mimo jiných věcí, duchovní
stav každé následné epochy, jež nastoupily po aktivaci negativního stavu. Jména osob
v té kapitole jsou odrazem obsahu a idejí, které vládly v každé následující epoše, a
stupně jejího zla a nepravd. Věk zmíněných osob odráží či obsahuje popis kvality,
životního stylu a vědecké inteligence a znalostí, které vlastnili lidé té které následné
epochy. Tato čísla neříkají nic o skutečném tělesném věku nebo časovém trvání.
Fakticky každá epocha v té době trvala přibližně dva milióny let (více, či méně,
v závislosti na její jakosti, kterou bylo potřeba projevit, aby další krok úpadku mohl
dojít ke svému plodnému dozrání).
V základě existovalo dvanáct takových epoch, každá měla svou výrazně odlišnou
kvalitu a obsah životního stylu, jakožto i stupně vědění ve věci genetického inženýrství.
Končily plnou ztrátou jakéhokoliv náležitého duchovního vědomí a záměnou pravých
duchovních principů potopou nepravd, zkaženosti a bezbožnictví. Tento konec je
-
v
popsán v niterném smyslu šesté a sedmé kapitole Genese v Biblí Svaté příběhem o
Velké potopě. Prvním dvanácti epochám předcházela epocha androgynních lidí, kteří
na tento svět přišli z přímého nadělení Nejvyššího. Sama první epocha těch dvanácti
z
je ta, ve které přímé nadělení bylo nahrazeno vědeckým biklonováním, jak je popsáno
v knize Základy lidské duchovnosti. Tato epocha trvala v pojetí fyzického času nejdéle
-
přibližně dvacet pět miliónů let.
v
Na konci dvanácté epochy, popsané v šesté kapitole knihy Genese Biblí Svaté, bylo
prováděno nejpronikavější genetické experimentování. Výsledkem těchto pokusů byla
produkce rozličných životních forem, převážně negativního rázu. Tyto produkované
jedinečné živočišné formy na vaší planetě jsou označovány vašimi učenci různými
paleontologickými termíny (jako např. dinosauři). Ve stejnou dobu docházelo na vaší
planetě k jiným rozmanitým vědeckým pokusům. Jeden z nich skončil pečlivě
naplánovanou katastrofou, jež spustila doby ledové a jiné fenomény, které rozštěpily
kůru vaší planety a rozdělily jednu pevninu na několik kontinentů. Tento proces
vyústil vyhlazením většiny živočišného a rostlinného života existujícího tenkrát a
vytvořeného pseudotvůrci. K tomu došlo obzvláště během dvanácté epochy jejich
přítomnosti na vaší planetě. Dvanáctá epocha skončila Velkou potopou, po níž vešla do
jsoucna a bytí nová, docela jiná epocha. Nová epocha ve skutečnosti počala historii
jeskynního člověka a moderních dějin, jak se objevují na vaší planetě v přítomné době.
To, jak se pseudotvůrci usadili v peklech, je vylíčeno ve vnitřním smyslu první části
jedenácté kapitoly knihy Genese.
Noemův příběh se vztahuje na akt Nejvyššího, jímž zachoval určitý stupeň duchovní
uvědomělosti, jako semene pro budoucí duchovní znovuprobuzení. Popotopní epocha,
kterou označuje slovo ‚Noé‘ a jeho odvozeniny - synové: Šém, Chám a Jáfet, odráží
postupné zatlačení náležitého duchovního vnímání s ohledem na praktickou
upotřebitelnost duchovních principů. Což znamená, že bylo nutno podržet určitý
