Page 97 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 97

Kapitola šestá




                                     TAJEMSTVÍ O PSEUDOTVŮRCÍCH




            Dne 10. února 1988 ve  4:15 bylo ke mně slovo  Pána Ježíše Krista, řkoucí:

            „Mnoho   bylo   zjeveno   ohledně   povahy  pseudotvůrců          a   jejich   metod,   jakým   byl
                                         v
            aktivován  negativní stav,      knihách  Základy lidské duchovnosti     a  Kdo jsi a proč jsi zde?‘.

            Tehdy  poprvé         v  dějinách   lidstva   na   vaší  planetě   byly   odhaleny   původ   a   podstata




            negativního    stavu.  Dříve,  než  bylo  toto  odhalení,  nikdo  přesně  nevěděl,  jak  negativní
            stav vešel do jsoucna a bytí.
            Nejběžnější   historka,   uznávaná   většinou   lidí,   se   odvozuje      z  dosavadního   smyslu
            několika míst v    Biblí  Svaté. Například v   Judově   epištole ve verši 6 (tato epištola má jen
            jednu kapitolu) se píše:

                    ‚Ach  ty  anděly,  kteří  se  nedrželi  svého  panství,  ale  opustili   příbytek   svůj,
                    On k   soudu velikého toho dne vazbu věčnou v       temnotě schoval.‘


                Z  tohoto   údaje   se   vyvozuje,   že  původ   negativního   stavu  lze   nalézt   u  andělů  Božích,



            kteří       z  nějakého   či   jiného   důvodu   se   rozhodli   rebelovat   proti  Bohu  a  odejít


                z  pozitivního   stavu  nebe  a  založit   svou   vlastní   doménu.   Není   zde   však   řečeno,  proč

            andělům se  vůbec mělo zachtít udělat něco tak bláznivého. Mohlo by se             zdát, že  hodně

            toho       v  hlavě  neměli,  když   přišli  na   takovouto   hloupost.   Ovšem   výše   citovaný  údaj



            neobsahuje     žádný  vnitřní duchovní  smysl.  Žádná  epištola  jej nemá, jak již bylo zjeveno

            skrze  Swedenborga.  Je  to však jiné  s   jinými  údaji  v  Biblí  Svaté, které  vnitřní, duchovní

            význam     mají. První může být nalezen u proroka  Izaiáše, kapitola 14, verše  12-15:

                    ‚Jak   jsi   spadl      z  nebe,   Ó,  Lucifere,   synu   rána!   Jak   jsi   sražen   k   zemi,
                    zotročovateli  pronárodů!   A        v  srdci   sis   říkal:  „Vystoupím  na  nebesa,

                    vyvýším     svůj   trůn   nad  Boží   hvězdy;   zasednu   též   na   hoře   setkávání   na
                    nejzazším    severu; vystoupím nad výšiny oblaků, budu jako Nejvyšší.“  Teď
                    jsi   svržen  do podsvětí, do   nejhlubší jámy!‘
            Doslovný   smysl     těchto  veršů   napovídá,   že   existovala   osoba   jménem   Lucifer   (ranní
            hvězda), který    byl synem  Božím,    a který  se rozhodl svrhnout  Nejvyššího    a sám se stát
            Bohem.  Následkem  této  pošetilé  pýchy  bylo  to,  že  Bůh    vyhodil  Lucifera  z   pozitivního
            stavu.   Po   tomto   činu   se   Lucifer   usídlil      v  zóně   vymístění   (mimo   pozitivního   stavu),
            založil všechny  pekla a zahájil své    trvalé válčení proti  Bohu   a všem členům pozitivního
            stavu.   Nicméně,   dokonce   i      v  doslovném   smyslu,  tento  údaj   je  vytržen  z



                                                                                                    kontextu
            kapitoly. Týká se osudu babylónského krále, jenž byl vylíčen jako Lucifer.          Ve  vnitřním,

            duchovním   smyslu       tento   údaj  nemá   vůbec   co   činit   s   nějakou   zvláštní  osobou  či
            pozemským králem.           V  žádném případě se   netýká nějakého anděla, archanděla    či jiného
            hodnostáře   pozitivního   stavu.  Vztahuje  se   však   na   veškerý   negativní   stav,
            reprezentovaný  Babylonem  a       jeho  vladaři.  Popsán  je  zde  proces  aktivace  negativního
   92   93   94   95   96   97   98   99   100   101   102