Page 139 - hinz

XVI.
KONEC LIDSKÉ ÉRY NA PLANETĚ ZEMI
A VE VŠECH OBLASTECH ZÓNY VYMÍSTĚNÍ

V „Základech lidské duchovnosti“, strany 296 - 297 [str. 160 českého překladu pozn.
překl.] bylo nastíněno, co je typická a specifická lidská éra a to, že byla ukončena v
duchovním světě, obzvláště v intermediálním světě duchů (viz „Poselství z nitra“,
strany 1 - 3).

Jsoucno a Bytí typické lidské éry je však integrálně spojeno s Bytím a jsoucnem
negativního stavu obecně i zvlášť.

Jednou z hlavních charakteristik lidské éry, která existuje okolo čtyř milionů, či tak
nějak, let, je aktivace a dominance negativního stavu. Tento akt měl za výsledek
následující znaky, které jsou velmi typické pro specifickou lidskou éru, která vládne
po celé zóně vymístění:

1. Pohled na pravou relitu obrácený vzhůru nohama. Realita se považuje za
nereálnou a nerealita se považuje za reálnou.

2. Lidská fyzická forma, to jest lidské tělo, které bylo geneticky vytvořeno kombinací
zvířecích genů a původního pravého nadělení Nejvyššího. To mělo za výsledek
zfabrikování lidských bytostí, jak existují na této Zemi v současnosti, nebo produkci
specifického fyzického těla a duševnosti s ním souvztažné, jak je odráží současně
existující lidští tvorové. Tyto fyzické či tělesné formy byly pozměněny a přestavěny
pseudotvůrci tak, aby umožnily pohledu vzhůru nohama dojít plodného uzrání.
Takže byly od základu pozměněny a změněny lidské smyslové orgány, aby záměrně
poskytovaly lidem zcela nesprávné nebo odlišné vnímání reality. To umožňuje
lidským tvorům, aby o čemkoli dělali nesprávné či zkreslené závěry s velmi silnou
jistotou, že jejich závěry jsou správné, protože jejich smyslové vnímání a rozlišování
světa a jeho dění hovoří nade všechna slova. Takže jsou přesvědčeni o tom, že
vnímají realitu takovou, jaká je.

3. Zvrácená hierarchie priorit lidských hodnot. Ve většině případů se to, co je
nejméně hodnotné a důležité (jako materiální statky), považuje za nejhodnotnější a
nejdůležitější, a to, co je nejdůležitější a nejhodnotnější (jako duchovnost a
duchovní pojímání), se považuje buď za nejméně hodnotné a nedůležité či za mající
jen zběžnou hodnotu a význam, nebo nemající žádnou hodnotu ani význam.

4. Objevení se strádání, bídy, nemocí, neduhů, umírání a podobných stavů, které se
považují za nutný doprovod lidského života dávající životu jeho plný význam a
naplnění. Tyto protivné stavy se považují za integrální součást žití, za motivační
faktor životního snažení a nevyhnutelný doprovod jakékoli formy života. Takto
přesvědčení lidé si neuvědomují, že tyto úvahy jsou výsledkem genetického
pozměnění jejich fyzických forem, které umožňují jejich životu, aby se projevoval
určitým velmi zvláštním, velmi úzkým, jednostranným či vzhůru nohama obráceným
způsobem. Účelem této genetické alterace bylo produkování všech jejích
nepříznivých stavů, kondic, procesů a nepříjemností, aby se aktivoval negativní
stav. Předtím žádné takové nepříznivé stavy neexistovaly.