Page 523 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM II.

Novém zjevení, ten někdo se nemůže nazývat padlým nebo se nemůže považovat za
padlého anděla. Oprávněně by se měli nazývat anděly, kteří se dobrovolně rozhodli
dočasně a přechodně sestoupit ze svých předchozích pozic a fungovat a poskytnout
všechno možné a životně důležité, co je potřebné pro věčnou aktivaci plnosti a
kompletnosti pravého života pozitivního stavu. Tento úhel pohledu vám nyní dává
zcela odlišnou perspektivu, než kterou jste byli krmeni všemi těmi takzvanými svatými
knihami, které se věnují těmto záležitostem. Můžete jasně vidět, jak chybné byly. Tento
pohled by mohl být, jak bylo vysvětleno v Mém Novém zjevení, jedním z nejvíce
překvapivých a nejobtížnějších pro přijetí, dokonce i pro vás, Mé pravé představitele
na planetě Nula. Jestliže jste celý váš vědomý život na planetě Nula byli napájeni zcela
opačnými pohledy, propíraly se vám mozky, abyste uvěřili a přijali něco zcela
odlišného, není vůbec jednoduché odmítnout všechno to, co se vám říkalo a co jste se
učili, a přepnout na něco, co jde proti všemu, co každý přijímá a považuje to za jedinou
pravdu.

Takže, ve světle těchto faktů, dobrovolně souhlasit dělat a prožít něco, dokonce i když
to něco je zcela opačné ke všemu, co jste měli, a k tomu, jací jste byli, se nemůže
považovat za úpadek. Namísto toho, z naší pozice nebo z pravého duchovního pohledu,
to je přechodná a dočasná regrese v zájmu všech a jménem všech, aby jednou a
provždy, až tato situace skončí, nikdo nikde a nikdy nebyl sužován nejistotami své
relativní kondice a otázkami existenčního významu. Až budou mít k dispozici všechny
nezbytné odpovědi, nebude jim třeba spotřebovat značnou část svých hodnotných
energií na něco, co souvisí s jejich odpověďmi.

V této konotaci je rozhodující otázka relativity všech sentientních entit. To nás vrací
k otázce položené Deziderem o tom, jak bylo pro někoho možné přijít s tak negativní
myšlenkou v rozpoložení jejich ryzí pozitivnosti a dobroty. Vyznívá to, jako by každý
byl perfektní ve svém stavu a kondici. Avšak nikdy tomu tak nebylo. Hovoříme zde o
jejich relativní ryzí a perfektní pozitivitě a dobrotě. Co znamená slovo ‚relativní‘ v této
konotaci? Dokonce i když se prožíváte jako nacházející se v ryzím a perfektním stavu
pozitivnosti a dobroty, vaše prožívání je stále relativní. Znamená to, že neobsahuje
všechny absolutní možnosti, volby, změny, znalosti a cokoli jiné. Tudíž v tomto smyslu
vaše relativní kondice vždy něco postrádá. Tento nedostatek se může považovat za
jeden z mnoha motivačních, úmyslných a tvořivých hnacích sil pro vyhledávání nebo
pátrání po něčem novém a odlišném, aby se kompenzoval tento nedostatek. V podstatě
to můžete pojímat jako potřebu pro neustálý duchovní rozvoj, změnu, přizpůsobení a
úpravu.

Takže, když jste v pozici potřeby pátrat po něčem, co postrádáte, v procesu vašeho
prozkoumávání toho, co postrádáte a jak napravit tento nedostatek, můžete objevit, že
postrádáte jistý typ zkušeností. Předpokládejte nyní, že vás napadne myšlenka (a
s největší pravděpodobností se tomu tak v procesu vašeho hledání a průzkumu stane),
která vám řekne, že máte právo a výsadu odmítnout Mne jako jediný zdroj vašeho
života. Jak prozkoumáváte obsah té ideje, v procesu vašeho průzkumu objevíte něco,
co vám řekne, že nemáte absolutně žádnou zkušenost s tím, jaké jsou důsledky,
následky a výsledky, pokud se taková idea vyzkouší a během toho se stane svojí vlastní
aktualizovanou a realizovanou skutečností. Nyní s jistotou víte, , že v tomto ohledu