Page 457 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL
P. 457

DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM II.

            Petr: S největší radostí, Můj Pane Ježíši Kriste. Tady to je: Potom Pán uviděl, že špatnost
            člověka byla na zemi obrovská a že každý úmysl myšlenek jeho srdce byl neustále zlý. A
            Pán  litoval,  že  stvořil  člověka  na  zemi  a  byl  zarmoucen  ve  Svém  srdci.  Tak  Pán  řekl,
            ‚vyhladím  člověka,  kterého  jsem  stvořil,  z tváře  země,  jak  člověka,  tak  i  šelmu,  plazy  i
            ptáky  nebeské,  protože  lituji,  že  jsem  je  stvořil‘.  Konec  citátu.  Toto  je  velmi  podivně
            znějící  prohlášení.  Jak  ho  uvedeš  do  souladu  s Tvou  Pravou  Absolutní  Novou
            Přirozeností?


            Pán  Ježíš  Kristus:  Jestliže  vezmete  výše  uvedený  citát  doslovně,  a  neduchovně,
            naznačovalo by to, že jsem nevěděl, co dělám, když jsem stvořil takzvaného člověka.
            Jak z toho sdělení vidíte, v očích lidstva Já jsem Někdo, Kdo je jako oni. Ve skutečnosti
            jsem projekcí jejich vlastního obrazu a podoby, a ne obráceně. To, že celý text v Bibli
            byl  napsán  v lidském  jazyce  projekcí,  bylo  mnohokrát  zdůrazněno  v celém  Mém
            Novém  zjevení,  stejně  tak  jako  Swedenborgem,  který  byl  první,  kdo  náležitě
            interpretoval výše uvedený výrok a kdo si poprvé všiml, jak lidé promítají své vlastní
            pocity, myšlenky, postoje, stavy svých myslí, chování a všechno ostatní do popisování
            Mne,  Mé  Přirozenosti  a  Mého  stavu  mysli.  Předtím,  než  přistoupíme  k výkladu  výše
            uvedeného  textu  z perspektivy  současného  duchovního  stavu,  si  v krátkosti  ukažme,
            jak  ho  vyložil  Swedenborg.  Jak  víš,  Petře,  Swedenborgův  překlad  tohoto  textu  je
            poněkud  odlišný  od  textu  v Nové  verzi  krále  Jakuba,  kterou  používáš  (jako  ve  výše
            uvedeném citátu). Fakticky se naučil archaické jazyky, ve kterých byl napsán jak Starý
            zákon, tak i Nový zákon, aby se vyhnul jakýmkoliv chybám, které dostupné překlady
            biblických  textů  obsahovaly.  Takže,  Swedenborg  je  přeložil  do  latiny,  která  byla
            hlavním  jazykem  všech  vědeckých,  filozofických  a  náboženských  učenců  jeho  doby.
            Následně z jeho latinského překladu byly jeho knihy přeloženy do angličtiny. Překlad
            výše  zmíněného  textu  můžete  najít  v prvním  svazku  Swedenborgových  Arcana
            Coelestia v článcích 584-585.


            Na základě Swedenborgova zjevení ohledně této záležitosti se stalo zřejmým, že Písma
            (celá Bible) byla napsána v podobenstvích, a ne v pravém a faktickém významu všech
            událostí  v ní  popsaných.  Od  té  doby  se  také  stalo  velmi  zřejmým,  že  stejná  slova
            používaná lidmi pro popis něčeho mohou mít zcela odlišný, dokonce opačný význam,
            když  jsou  použita  ve  své  duchovní  konotaci.  Z toho  důvodu  Swedenborg  vnímal,  že
            například slovo ‚litovat‘ (nebo v jeho knize ‚cítit lítost‘ - A Jehova pocítil lítost, že stvořil
            člověka  na  zemi  a  zarmoutilo  Ho  to  v Jeho  srdci),  znamená  ‚milosrdenství‘  a  slovo
            ‚zarmoucen‘ má stejný význam pouze z odlišné perspektivy. V jeho chápání slovo ‚cítit
            lítost‘ (nebo ‚litovat‘) odkazuje na moudrost a ‚zarmoutit v srdci‘ (nebo ‚zarmoutil se ve
            Svém  srdci‘)  odkazuje  na  lásku.  Takže,  kdykoliv  je  něco  uvedeno  v Bibli,  je  to  vždy
            sděleno tak, že jeden jeho aspekt odkazuje na lásku a druhý na moudrost.

            Z naší současné duchovní perspektivy musíte při zabývání se  duchovními záležitosti
            vždy zaujímat tyto dvě pozice - pozici lásky a pozici moudrosti. Obě pozice znamenají
            totéž, ale pocházejí z rozdílných perspektiv. Symbolicky řečeno, jedna je pozicí srdce -
            lásky; druhá hlavy - moudrosti. Neboli jedna je femininního principu - lásky; druhá je
            maskulinního  principu  -  moudrosti.  Tady  je  příklad  totálního  sjednocení  a  spojení
            obou. V jejich pravém významu mezi nimi neexistuje žádný rozdíl.
   452   453   454   455   456   457   458   459   460   461   462