Page 458 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOG 144

Podívejme se nyní na pravý význam citovaného textu z pozice současné duchovní
perspektivy a potřeb, jak se odrážejí v současně probíhajícím posunu a ve způsobu,
jaký je použitelný pro vás a vaše chápání duchovních záležitostí obsažených a
zakódovaných do výše uvedeného textu.

Aby se náležitě porozumělo všemu, co je obsaženo ve výše citovaném textu, nejprve
musíme navázat na čtvrtý verš 6. kapitoly Geneze. V tomto verši je následující
prohlášení: V těch dnech byli na zemi obři, a také poté, když synové Boha vešli k dcerám
lidským a ty jim rodily děti. Byli to mocní lidé, kteří tu byli ode dávna, lidé věhlasní. Obsah
tohoto verše má přímou spojitost s veršem následujícím (verš 5). To, co je tu popsáno,
není fyzická velikost jejich těl, jak by se jevilo ze slova ‚obři‘, ale namísto toho
gigantické překrouceniny a falsifikace všech duchovních principů do jejich maximální
možné míry. V tomto byli mocní. Jejich bytí od věků a věhlas odkazuje na povahu
pseudotvůrců a jejich potomků. Jak víte, pseudotvůrci byli původně stvořeni před tím,
než se uskutečnil vlastní proces tvoření Stvoření. Toto znamená slovo ‚ode dávna‘.
Slovo ‚věhlas‘ odkazuje na jejich ohromné znalosti, které měli. V tomto předčili
kohokoliv a cokoliv. Ale také to odkazuje na fakt, že byli jediní, kteří dobrovolně
položili existenční otázky, jež měly vstoupit do všech sentientních myslí. V tomto se
stali věhlasní.

Kladení takových otázek ustanovuje stav špatnosti, protože nepřihlíží ke skutečnosti
Mého ujištění, že skutečně byli v pozitivním stavu; a na základě Mého Absolutního
Ujištění a vzhledem k němu neexistuje potřeba klást takové otázky. Tím, že je přesto
položili, odmítli Moji Absolutní Čestnost, Dobrotu, Pozitivnost a Pravdomluvnost. Toto
odmítnout a přijmout něco k tomu opačného vedlo k nejvyšší nebo největší špatnosti
člověka na zemi. ‚Člověk země‘ znamená v této konotaci odmítnutí vlastní pravé vnitřní
přirozenosti (člověk) odvozující se ze Mne, a na místo toho ustanovení pravidla
zevnějšností (země), které vylučuje Moji přítomnost a všechno, co souvisí s Mojí
Absolutní Přirozeností, z veškerého jejich negativního úsilí. Jak si pamatujete, Já
nemohu být přítomen v procesu aktivace negativního stavu. Aby se vůbec tato aktivace
umožnila, aktivátoři potřebovali v tomto ohledu vyloučit Moji přítomnost ze všech
svých negativních skutků. Tímto ztratili svoji nevinnost. Ve skutečnosti tímto aktem
v nich byla nevinnost zničena a v jejich myslích nastal odlišný stav, který v biblických
termínech označoval získání znalosti dobra a zla. Předtím žádná znalost a zkušenost
zla neexistovala. Nemít žádnou znalost a zkušenost zla také znamená být ve stavu
nevinnosti (srovnejte definici nevinnosti, jak byla formulována výše). A protože Já jsem
ve Stavu Absolutní Dobroty a Pozitivity nemaje v Sobě nic ze zla, jsem proto také ve
stavu Absolutní Nevinnosti. Avšak vynalezením zla a špatnosti byl stav nevinnosti
odstraněn ze všech vynálezců a aktivátorů zel a nepravd negativního stavu a ze všech
ostatních, kdo se rozhodli zúčastnit se v neživotě negativního stavu a lidském neživotě.
Taková účast je nemožná, když máte stav nevinnosti nebo když jste ve stavu
nevinnosti.

Nastolení této modality pseudoživota mělo za výsledek odlišný způsob myšlení a
chtění s odlišnou povahou úmyslu. Jakmile vyloučíte Moji přítomnost ze všeho, co
děláte nebo neděláte, dává to vzniknout zlému úmyslu, který začíná prostupovat všemi
vašimi myšlenkami a vede ke zrození všeho zlého a nesprávného. Odtud je neživot