Page 453 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM II.

k tvému oddělení, odemkla dveře a hodila dítě dovnitř. V momentě, kdy vstoupil do
tvého oddělení, jsi byl, Petře, šokován takříkajíc k smrti, když jsi především viděl, jak
byl mladý (nemohl mít více než 10 let), a za druhé, a to je nejdůležitější, jaký typ
čistého zla vyzařovalo jeho vzezření. Třebaže se zevně jevil jako velmi krásné dítě,
navzdory tomu v něm nebylo nic, co by se podobalo něčemu dobrému a pozitivnímu.
Jeho bytostná zloba a s ní zloba jeho přítomnosti, kterou jsi cítil, Petře, byla zdrcující a
téměř nesnesitelná. Přemýšlel jsi o tom, jak dlouho bys mohl být v takové zlé a
negativní přítomnosti. Také jsi přemýšlel o tom, jak je možné, že někdo v takovém
věku může obsahovat takovou zlou a odpornou povahu. Ze všech praktických důvodů
jsi, Petře, cítil, jako bys byl ve fyzické přítomnosti samotného ďábla.

Jak se dítě posadilo vedle tebe, Petře, zmlklo. Bylo zřejmé, že se ve tvé přítomnosti
cítilo velmi nepříjemně. V té době jsi nevěděl proč. Nyní víš, že jakákoliv taková zlá a
negativní entita, jakou bylo to dítě, se cítí krajně nepříjemně v přítomnosti někoho
pozitivního nebo v přítomnosti Mého představitele (v té době Mého agenta).
Samozřejmě, v té době jsi neznal, že jsi takový agent. Ale to dítě to nevědomky
rozpoznalo. Tím, že chlapec seděl vedle tebe, cítil jsi potřebu s ním hovořit. Zeptal ses
ho na důvody, proč byl uvězněn. Řekl ti, a to bylo dosvědčeno strážnými, kteří vás
sledovali a naslouchali vašemu hovoru, ujišťujíce se, že dítě nenakazíš svou
‚fašistickou‘ ideologií, že tu byl za několikanásobnou vraždu. Od velmi raného dětství
byl cvičen svými kriminálními rodiči a jinými členy zločineckého gangu v ‚umění‘
zabíjet, v přepadech, loupežích a podobných veškerých extrémně nebezpečných zlých
aktivitách. Říkal ti s velkou pýchou ve svém hlase a s pózou, jak ho bavilo zabíjení a
mučení lidí a že to nebylo poprvé, kdy byl ve vězení, vždy pro vraždy. Během tvé
konverzace s ním se ve tvé přítomnosti stával více a více nesvůj, Petře, a prosil stráž,
aby ho vzala zpět k jeho lidem. Slíbil, že se bude chovat slušně, když mu vyhoví. Učinili
tak a on jim přestal dělat problémy. Toto je velmi dobrá ilustrace a demonstrace toho,
jak se negativní stav cítí ustrašeně a nepříjemně v přímé přítomnosti pozitivního stavu,
který jsi v té době reprezentoval ty, Petře (bez tvé vědomé znalosti, že tomu tak je).

Co ti tato situace říká? Poprvé jsi byl vystaven něčemu, co se stane všeprostupujícím
faktorem lidského neživota na planetě Nula. Samozřejmě jsi tehdy neměl absolutně ani
ponětí o pravém významu této zkušenosti. Také jsi neměl ani ponětí, že to souvisí
s pojmem nevinnosti a s tím, jak v budoucnosti (což je současnost) nebude možné
připsat takové rysy žádnému dítěti, které se narodilo po 1. červenci 1988, z důvodu
ukončení reprezentativní a souvztažnostní role, které v tomto ohledu děti budou mít.
Aby negativní stav pseudozvítězil na planetě Nula, bylo nutné zaprvé zanechat vše, co i
jen vzdáleně obsahuje cokoliv z pravé nevinnosti. Dokud je něco v nevinnosti obsažené
v nově se rodících novorozeňatech a dětech, jako připomínka přirozenosti pozitivního
stavu, negativní stav je neschopen zvítězit. Proč je tomu tak? Důvod k tomuto vychází
ze samotné definice nevinnosti. Vysvětleme si znovu, co nevinnost skutečně znamená a
jaký má význam. Jak si pamatujete z Velké knihy, nevinnost byla definována ve svých
dvou nejdůležitějších aspektech. První aspekt prohlašuje a přiznává, že všechna
pozitivnost, dobrota, láska, moudrost, pravý život obecně a život každého zvláště
nepatří jejich nositelům (sentientním entitám), ale jejich Absolutnímu Zdroji - Pánu
Ježíši Kristu. Přiznání tohoto nejaxiomatičtějšího faktu ustavuje samotný základ, na
kterém je zbudován i stojí pravý život pozitivního stavu. Dokud se držíte této