Page 452 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOG 144

představující stav nevinnosti a dobra, a proto nemohou být odpovědné a za nic
zodpovědné.

Aby se ustanovilo náležité a správné chápání skutečné podoby toho, co dětství
v současnosti představuje, odráží a s čím souvztaží, byl jsi, Petře, ve své dlouhé životní
přípravě na to, aby ses stal přenašečem a zaznamenavatelem Mého Nového zjevení,
vystaven mnoha rozličným zážitkům, které ti v době, kdy k nim došlo, nedávaly příliš
smysl. Jeden takový důležitý zážitek, týkající se věci dětí a nevinnosti, se stal přibližně
před 46 lety. Tato událost ti vypadla z paměti, ačkoli se čas od času vynořila na povrch
s tím, že ses divil, co to vlastně bylo. Jak si pamatuješ, několikrát jsme opakovali, že se
ve tvém životě mohou stát jisté události, jejichž význam během jejich odehrávání se
není z pozice oné doby tak patrný, jak se stane zřejmým z pozice této doby. Takže
uvedený zážitek, Petře, se vztahuje k této době, a ne k oné době.

Rozpomeňme se plně na tvůj zážitek z oné doby. Jak si vzpomínáš, po tvém soudním
řízení a odsouzení v Sovětském svazu pro údajné ilegální protisovětské aktivity jsi byl
přepraven spolu s ostatními vězni v železničních vagónech do vzdáleného
koncentračního tábora. Protože jsi byl politický vězeň a protože jsi byl v onom
transportu jediný s takovým zařazením (jako politický vězeň), byl jsi separován od
všech ostatních takzvaných normálních a běžných kriminálníků. Takže jsi měl svoje
vlastní malé kupé v železničním vagóně. Důvodem, proč sovětské autority držely
politické vězně odděleně od všech ostatních, nepolitických vězňů, nebylo to, že by je
upřednostňovali, ale protože se obávaly toho, že by svou protisovětskou ideologií
zkazili a nakazili všechny ostatní. Ostatními nepolitickými vězni a strážci jste byli
označeni jako ‚fašisté‘. V té době se takto označovaly dva druhy ‚fašistů‘. Jeden byl
přisuzován všem těm, kteří kolaborovali s nacistickým Německem během druhé
světové války, a druhý těm, kdo byli disidenty odmítajícími sovětskou, marxisticko-
leninskou doktrínu a sovětský životní styl. Ti druzí byli nazýváni ideologickými fašisty.
Jak víš, toto označení nemělo nic společného s ideologií fašismu. Ale takto jste v té
době byli běžně označováni.

Takže v tom transportu bylo přítomno několik vězňů. Jak jsi seděl ve svém kupé
hloubaje o své budoucnosti a o tom, co bys mohl očekávat v konečném místě určení
v nějakém vzdáleném koncentračním táboře, slyšel jsi různé hlasy jiných vězňů.
K tvému velkému překvapení tam také byl hlas dítěte. Byl jsi velmi překvapen, když sis
uvědomil, že jako řadový vězeň byl s tebou přepravován chlapec. Přemýšlel jsi o tom,
co to dítě udělalo, že si zasloužilo takové hrubé zacházení v podobě sdílení osudu
dospělých vězňů (v té době v Sovětském svazu nebyly soudy pro mladistvé). Byl jsi
stále pod dojmem, že děti představují stav nevinnosti, a že jsou proto nevinné a
nemohou být zodpovědné za svoje činy. Vinil jsi z toho drakonické zákony sovětského
trestněprávního systému. Jak jsi poslouchal hlas toho dítěte, stával se hlasitější a
hlasitější a více a více zlostnější a vzpurnější. Chlapec se choval velmi špatně; měl
požadavky, mluvil hrubě a nadával strážným a způsoboval jim všemožné potíže.
V jednom okamžiku chování toho dítěte tak unavilo strážce, že mu pohrozili trestem,
když nezmlkne. Co si myslíš, jaký druh trestu mu hodlali uložit? Řekli mu, že ho hodí
k tomu fašistovi, který byl vzdálen několik oddělení od toho místa, kde bylo dítě
s ostatními vězni. Protože dítě na to nedbalo, stráž odemkla jeho kupé, odvedla ho