Page 419 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM II.

a požadavkům. Toto jsou důležité požadavky pro příští fázi probíhajícího posunu.
Prosím, vezměte si toto k srdci! Je to velmi důležité! A toto je všechno, čím Jsem
chtěl dnes přispět.

Petr: Velmi Ti děkuji za toto důležité objasnění.

Pán Ježíš Kristus: Rádo se stalo, Petře. A nyní můžeme postoupit k zodpovězení všech
položených otázek. Zodpovíme je v pořadí, v jakém k tobě, Petře, přišly. Začněme
s otázkou L. Beranové. Budu si pamatovat pseudojsoucno a pseudobytí negativního
stavu a lidského neživota a všechny jejich ukrutnosti a hnusoty poté, co budou
eliminovány na věčnost a všechny jejich zážitky budou umístěny do universality-
všeho? Odpověď na tuto otázku závisí na tom, z jakého způsobu vnímání reality se na
to díváte. V některých způsobech můžete říci, že odpovědí je ‚ano‘ i ‚ne‘. Vzpomínáte si,
co jsem dávno, velmi dávno (ve vašem pojetí času) o této záležitosti řekl (ve Starém
zákoně Bible)? Že Si nebudu pamatovat jejich hříchy. Co vám toto sdělení říká? Není
žádná potřeba pamatovat si cokoli této povahy. Proč je tomu tak? Protože, jak si
pamatujete z předchozích dialogů, pseudojsoucno a pseudobytí negativního stavu a
jeho lidského neživota není z pozice Mé Absolutní Pozitivnosti zaznamenáváno jako
pravá realita; neboli jednoduše řečeno, neexistuje v pravé realitě Mého Absolutního
Stavu, poněvadž je pouze iluzí zfabrikovanou relativními sentientními myslemi. Proto
z tohoto hlediska není si co pamatovat nebo uchovávat v Mé paměti.

Avšak situace není tak jednoduchá. Tento pohled se může považovat za objektivní
modalitu vnímání reality. Na druhé straně, jak subjektivní modalita vidí tuto situaci?
Můj sestup (symbolicky řečeno) na úroveň relativních sentientních entit, které jsou ve
své vlastní subjektivní modalitě, Mě klade na jejich úroveň vnímání, chápání a
vzpomínání. Jak si pamatujete, Já jsem se speciálně inkarnoval do jejich relativního
života, abych zažil všechno tak, jak to zažívají oni. Z jejich pozice, pozice relativního,
jsem dal slib, že vymažu všechny paměti spojené s čímkoli, co je obsaženo v negativním
stavu a jeho lidském neživotě. Takže pokud se podíváte na všechno z jejich pozice,
v tomto ohledu spadám pod stejné pravidlo jako oni.

Na druhé straně, jaká by byla situace, pokud se podíváte na tuto záležitost z pozice Mé
Absolutní Znalosti všech a všeho? Obsahovala by tato pozice nějaké vzpomínky
spojené s negativním stavem a lidským neživotem? Samozřejmě, že by obsahovala, ale
pro Mě Osobně by to nebyl rušivý jev, protože jsem především dal Své Vlastní Svolení,
aby iluze negativního stavu a jeho lidského neživota vešla do své pseudoreality, to za
prvé; a za druhé, Absolutní Vědění důvodů pro takové svolení a jeho následek a
užitečnost, které poslouží ve prospěch všech, by daleko převážilo jakoukoliv možnou
škodu z toho, že mám takové paměti v Sobě. Pohlížel bych na ně jako na něco, co bylo
potřebné pro uchování zdravého rozumu všech sentientních entit a pro poskytnutí jim
absolutní svobody volby v jejich konečném zvolení plnosti a kompletnosti pravého
života pozitivního stavu. Pokud by nebyl žádný jiný možný způsob, jak nastolit tuto
plnost a kompletnost, v tom případě by to bylo z velmi ušlechtilého a dobrého důvodu,
aby se povolilo něco takového jako negativní stav a jeho lidský neživot. Takže jak
z tohoto vidíte, vynalézt, zahájit a dát do pohybu negativní stav a jeho lidský neživot
bylo v zásadě dovoleno z dobrého důvodu. Protože je dobrý, dobrota toho je nakonec
pozitivní.