Page 246 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

Sto dvacátý šestý dialog

21. března 2000

Petr: Chápu, že je potřeba nabídnout větší objasnění nějakých aspektů velmi
obtížného tématu probraného v předchozím dialogu (125.). Také jsem obdržel otázku
od Dr. Ardyth Noremové, která by se ráda něco dověděla o následujícím, cituji: ‚Jak
energie Pána Ježíše Krista ustupuje od všech v negativním stavu a na této planetě, jaký
dopad mohou praktikanti Nového zjevení očekávat s ohledem na náš přístup k této
životní energii, dokud přežíváme zbytek našich životů zde?‘ Jak budeš v tomto ohledu
postupovat?

Pán Ježíš Kristus: Proberme nejprve záležitosti, jež vyvstaly v předchozím dialogu,
které jsi ty, Petře, nazval velmi obtížným. Potom odpovíme na Ardythinu otázku.

Je potřeba vám sdělit jedno důležité objasnění toho, jak chápat pojem objektivní reality
a toho, jak se věci v tomto modu dějí; a ohledně subjektivního vnímání reality a toho,
jak se věci dějí v této modalitě. A také, jak chápat Moje sdělení o Mém Předvídání
týkajícím se vymyšlení, aktivace a ustanovení neživota negativního stavu, lidského
neživota a všeho, co s nimi souvisí; a o tom, že jsem povolil nebo dovolil pokročit
s tímto vynalézáním, aktivací a ustanovením před tím, než všechny tyto otázky týkající
se života, ‚já jsem‘, pozitivního stavu a všeho s nimi souvisejícího tak, jak se to
formulovalo v předchozích dialozích a v celém Mém Novém zjevení, vstoupily do
sentientních myslí.

Jak si vzpomínáte z jednoho z předchozích dialogů, jakož i ostatních zdrojů mého
Nového zjevení, jedna z nejdůležitějších podmínek, za kterých mohl být život
sentientních entit založen, byla svoboda volby a schopnost dělat vlastní rozhodnutí.
Aby se ustanovily tyto faktory, jež jsou základem života sentientních myslí, bylo
nezbytné jim dát dojem, že jsou nezávislé a osvobozeny od jakékoliv závislosti na
komkoliv a čemkoliv a že mají život a jsou na živu samy sebou bez zřejmého spojení
s kýmkoliv a čímkoliv. Toto uspořádání bylo naprosto nutné, aby se všechny sentientní
entity uvedly do pozice vlastní volby ohledně toho, zda chtějí, nebo nechtějí
pokračovat ve svém vlastním jedinečném, odlišném a individuálním životě a založit
smysluplný a naplňující vztah se Mnou jako svým Stvořitelem. Aby se tak mohlo učinit,
všem sentientním entitám byl dán dojem, že jsou situovány v jakémsi druhu jejich
vlastního subjektivního prostoru a času a že jsou odděleny ode Mne - jejich Stvořitele,
takže mohly jasně vnímat, že Já a ony mají zřetelně odlišnou pozici a umístění, ze
kterých se můžeme a smíme vzájemně ovlivňovat.

V tomto uspořádání se všechno jeví, jako by přicházelo nebo se dělo někde a někdy.
Jestliže máte tento pocit či vjem, potom všechno, co se děje, má své vlastní místo a čas.
Z toho důvodu se všechny události a dění v této modalitě vnímají a chápou tak, jako by
byly sekvenční a pokračující, neboli že jedna předchází druhou a druhá následuje