Page 212 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL
P. 212
DIALOG 123
narušovat, podkopávat a anulovat dopad, který by mohly tyto události na ně mít.
Zároveň jsou při tomto uspořádání členové pozitivního stavu schopni pokračovat ve
svém úsilí bez obavy, že by někdo tam venku mohl negativně ovlivnit běh událostí, u
nichž je životně důležité a rozhodující, aby se odehrály za účelem naplnit účel a
poslání, pro který souhlasili být a existovat. Takže jak vidíte, prospěch tohoto
uspořádání je vzájemně blahodárný pro všechny kdekoliv a kdykoliv.
Rázné vměšování se do těchto událostí ze strany obyvatel zóny vymístění a planety
Nula by mohlo způsobit jejich zničení. To by zabránilo jejich spasení od jejich druhu
pseudoživota a jejich přivedení zpět do pozitivního stavu, kam nakonec každý patří.
Takže když jsme toto řekli, můžeme pokročit v načrtnutí jistých omezených aspektů
událostí, které teď probíhají na našem konci. Především je jedním z nejdůležitějších
aspektů těch událostí proces budování základu, na kterém může být všechno
související s negativním stavem a lidským životem obráceno tak, že by mohly být
spaseny od všeho v nich obsaženého. Integrální součástí tohoto procesu je postupné
upozorňování každého na nejdůležitější fakt, který jim všem říká, že ve skutečnosti
všichni patří do pozitivního stavu. Do tohoto okamžiku, kdy Já to říkám a ty, Petře, to
zaznamenáváš, nikdo nevěděl, že každý, bez ohledu na to, kde a kdy, opravdu patří do
kladného stavu. Neboli, aby se to řeklo jinak, že každý patří do skutečného života.
Tento reálný život je vždy roven pozitivnímu stavu. Jako integrální část tohoto
poselství je každý v negativním stavu a v lidském neživotě informován a ujištěn, že
především jeho život není skutečný život, a zadruhé kvůli původní a prvotní dohodě je
způsobilý získat vstup do skutečného života.
Jak víte, do teďka byli všichni obyvatelé zóny vymístění a lidé na planetě Nula
přesvědčeni, že žijí skutečný život. Dokud mají tuto falešnou víru, nemají žádnou
motivaci ani úmysl změnit svůj současný stav. Ale nejen to. Tím, že považují svůj druh
života za jediný uskutečnitelný a možný, považují všechno ostatní mimo jejich
pseudoživota buď za neexistující, nebo za iluzorní. Jinými slovy, protože považují svůj
život za opravdový, všechny ostatní formy a manifestace života nemohou být z jejich
pohledu pravým životem. Dokud jsou v této iluzi, nikdo v tom životě (pseudoživotě)
nemůže být v pozici, že chce změnit své vnímání a chápání toho, co to je pravý život.
Proto je několik aspektů událostí, které se konají na naší straně nebo v našem světě,
věnováno založení velmi důležité kondice, která jim všem bude velmi jasně a
přesvědčivě sdělovat velmi přesvědčivým a nepopiratelným způsobem, že jejich život
není pravým životem a že přesto, že nikdy neměli pravý život nebo nikdy nebyli
v pravém životě, nicméně tímto jsou přece nějak naživu a žijící, i když ne tak, jak je to
v pravém životě, ve skutečnosti i fakticky patří do pozitivního stavu. Informace, jež se
přivádí do popředí jejich pozornosti, je ta, že život, jakýkoliv život včetně jejich
pseudoživota, není možný bez jsoucna a bytí Absolutního Života, který umožňuje
udržení jakéhokoliv života a uvádí ho do svého vlastního jedinečného pohybu. Do
tohoto momentu nepředpokládali, že tomu tak může být.
Integrální součástí těchto informací a sdělení je orientace ostatních aspektů těchto
událostí na budování základu, na kterém lze aktualizovat a realizovat nevolení
negativního stavu a jeho druhu pseudoživota. Jak si vzpomínáte z předchozího dialogu