Page 18 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOG 101

jak většina lidských tvorů chápe a pojímá to, jaký by měl být život a jaké by měly být

vůbec prav á radost, štěstí a potěšení, je to, že se zvolí vést náležitý duchovní život,

nudné, vážné, omezené a omezující. V takovém případě, pokud váš život spatřujete

z negativní perspektivy, budete sami sebe považovat za hlupáky, že jste souhlasili

s takovýmto druhem života. To, že tento typ náležitého duchovního života se autorovi

zdá nudný a prázdný, vyplývá z výroku: „je to pořád ještě zábava“ s osmi otazníky.

Jaký je duchovní význam tohoto výroku? Co je to, co se považuje za pravou zábavu? Za
nakolik zábavné lze shledat pití alkoholu, kávy, kouření cigaret, vynášení výkalů vašich

mazlíčků, společnosti lidí, kteří pijí a kouří a hovoří o bezvýznamných, banálních a

nudných věcech bez jakéhokoli duchovního uvědomění? Nebo výhru v loterii? To je to,
co je pravá zábava, radost, štěstí, rozkoš a potěšení, naplnění a spokojenost či cokoli, co

máte? Nejsou tyto věci dočasné, přechodné, podléhající zkáze, opakem zábavy, radosti,
štěstí, rozkoše, potěšení, naplnění a spokojenosti? Nejsou jen iluzemi pravé ryzí

zábavy, radosti, štěstí, rozkoš, potěšení, naplnění a spokojenosti a všeho, co v tomto

ohledu máte? Přemýšlejte o tom a uvidíte, na čem skutečně lpíte. Je tak ohromnou

radostí, potěšením, rozkoší a štěstím probudit se ráno po nějakém divokém večírku či
čemkoli a shledat se v kocovině nejubožejšího, odporného stavu, ve kterém se vám

chce zvracet? Tento stav je velmi dobrým ukazatelem toho, kam lidské pojetí zábavy,

rozkoše a potěšení a všeho, co máte, vede. Přejete si pokračovat v tomto druhu zábavy?
Je to ovšem vaše svobodná volba; pokud si ze své vlastní svobodné vůle zvolíte tento

typ typického lidského života, nikdo včetně Mne vás nebude soudit a odsuzovat. Avšak
protože vás všichni máme bezpodmínečně rádi, netoužíme po tom, abyste v jakémkoli

oh ledu strádali či trpěli. Pamatujte si to!
Nejde o to, že si nemáte stěžovat na důsledky svých špatných voleb. Smíte si vždy

stěžovat. Dveře ke Mně jsou a budou vždy otevřené, ať se děje, co se děje. Jste vždy

zváni vejít a postěžovat si Mi na cokoli, co chcete. Pokud Mě požádáte o pomoc, abyste

si uvědomili všechna tato fakta a to, jak náležitě chápat vše, co bylo doposud zjeveno

v Mém Novém zjevení (ve všech jeho zdrojích), a abych vám pomohl napravit vaše

cesty, zajisté budete tuto pomoc mít. Moje pomoc vám nebude nikdy odepřena, bez

ohledu na to, co jste udělali, děláte či budete dělat. Vše, co musíte učinit, je o ni
požádat.
Na závěr tohoto dialogu Mi dovol, Petře, připomenout tvé zkušenosti s

Mý mi představiteli v Rusku, na Slov ensku, v České republice a s Ludmilou a

Manfredem.

Pamatuješ si, jakou ohromnou radost, rozkoš, potěšení, zábavu, spokojenost, štěstí a

všechny ostatní pozitivní pocity jste všichni pociťovali ve vaší vzájemné společnosti?

Abyste tak učinili, potřebovali jste za tím účelem nějaké takzvané typické lidské

prostředky, jako například alkohol, kávu, cigarety, drogy, hlasitou necitelnou

pseudohudbu či nějaký jiný takový prostředek? Jen čistě duchovní činitelé hráli roli

spolu s nealkoholickými nápoji, dobrým jídlem a pečivem včetně čokolády. A přesto
každý bez výjimky opouštěl tato setkání a společnost všech ostatních ve stavu zvýšené
rad osti, rozkoše a potěšení téměř až do bodu, kdy se dostal do stavu pozitivní euforie.

A všiml sis, jak se všichni účastníci soustředili více na duchovní rozpravy než na pití
svých nealkoholických nápojů či požívání svého jídla, pečiva či čokolády?