Page 179 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM II.

v těch dvou kapitolách se nijak nevztahují ke skutečným fyzickým městům
rozprostírajícím se na vaší planetě. Vezměte prosím na vědomí, že vše, co o nich bylo
řečeno Swedenborgem nebo cokoliv se o nich uvede právě teď, nemá co činit s těmito
fyzickými entitami. Proto se nijak nezabývejte jejich fyzickým určením. Nemají vůbec
žádné.

Církev v Efezu znamená všechny ty, co se na prvním místě zaměstnávají pravdou své
doktríny neboli pravdou svého chápání všech duchovních idejí a pojmů, ale kteří
zanedbávají nebo si nevšímají dobra života. Jinými slovy, to jsou ti, co znají a přijímají
duchovní pravdy, ale neuplatňují tu znalost ve skutcích svého života.

Církev ve Smyrně označuje všechny ty, kteří jsou v dobru, pokud jde o jejich život, ale
kdo jsou v nepravdách, pokud jde o jejich chápání skutečnosti pravé duchovnosti,
nebo, abychom použili slov Swedenborga, kteří jsou v nepravdách co do své nauky.
Jinými slovy, jsou to ti lidé, kteří mají na zřeteli pouze to, co je dobré, ale kteří
zanedbávají či nevěnují pozornost tomu, co je pravdivé. Toto lze považovat za lásku
bez moudrosti či za dobro bez pravdy.

Církev v Pergamu označuje všechny ty, kdo redukují význam života pouze na to, co je
dobré, a odmítají fakt, že náležitá znalost, správné chápání a přijímání pravdy má
nějakou spásnou kvalitu nebo vůbec nějaký význam, a proto pravda má hrát velmi
malou roli v jedincově životě. Jinými slovy, tito lidé si myslí, že vůbec nezáleží na tom,
s jakými druhy duchovních idejí, pojmů či doktrín se ztotožňujete. Jste-li dobrou
osobou či je-li váš život zakotven v dobru a lásce, je to postačující k tomu, abyste vedli
náležitý duchovní život. V tomto ohledu taková láska postrádá jakoukoli moudrost.

Církev v Thyatiře označuje ty jedince, kteří jsou ve víře vyplývající z pozitivních skutků
(dobročinnosti), jakožto i ty, co jsou ve víře bez jakýchkoliv kladných činů
(dobročinnosti). To jsou lidé, kteří fungují z pozice víry a věří, že buď samotná víra má
nějaký význam, nebo víra zkombinovaná s pozitivními skutky je nejvýznamnější
ingrediencí pravého duchovního života. V tomto jednotlivém případě máme dva
extrémy v pojímání obsahu pravého duchovního života. Jedna krajnost se týká tvrzení,
že pouze víra má nějaký význam, zatímco vše ostatní je nadbytečné, kdežto druhá
krajnost správně předpokládá, že víra musí být zkombinována s pozitivními skutky
kvůli tomu, aby měla nějaký pravý duchovní význam.

Církev v Sardách označuje všechny ty jedince, kteří setrvávají v mrtvém uctívání,
takovém uctívání, jež neobsahuje nic z víry, nebo z pozitivních skutků, anebo nic
z obou. Tito jedinci se zabývají jen rituálními, dogmatickými nebo procedurálními
aspekty uctívání Boha, ale kteří nemají žádný sklon ani touhu znát pravdu nebo ji
aplikovat ve svém každodenním životě konáním pozitivních skutků nebo činů. V tomto
smyslu jsou tací jedinci duchovně mrtví.

Církví ve Filadelfii se popisují ti jedinci, kteří znají pravdu a její zdroj a kteří jsou jak
v pravdě a jejím dobru, tak v dobru a jeho pravdě. Jinými slovy, tito jedinci uznávají, že
veškerá pravda a její dobro a všechno dobro a jeho pravda vyvěrají ze Mne - z Pána
Ježíše Krista a že smysl života není jenom ve znalosti a chápání pravdy, ale v setrvávání
v dobru té pravdy a v jejím připisování pravému zdroji - Mně.