Page 166 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOG 118

stav, jestliže Já, Kdož jsem Absolutní, jsem poskytl všem sentientním entitám ujištění,
že se nacházely v pozitivním stavu, že život v pozitivním stavu tak, jak ho prožívaly, byl
skutečně a opravdově pozitivní, neboť konec konců Já byl/jsem Absolutní Pozitivností,
a proto jsem Já nemohl poskytovat či ustanovit nic jiného než jenom pozitivní?

Co zde máme v této situaci? Na jedné straně jsem stále všechny ujišťoval, že byly
v pozitivním stavu; ale na druhé straně, jsouce relativní povahy, přesto žádaly povolení
k aktivaci negativního stavu. Jaké duchovní morálně-etické dilema vyvěrá z této
situace? Nedostatek spolehnutí se a důvěry v Má Slova nebo v Mé ujišťování! Jestliže
nedůvěřujete tomu, co vám povídám a co vám nabízím tak, jak to je a co to obsahuje,
pak v tom případě ze Mne jaksi děláte lháře. V okamžiku, kdy to činíte, fabrikujete
totálně rozdílnou realitu, která je ve skutečnosti pseudorealitou, a v důsledku toho se
stanete tím, co jste promítali na Mne - lhářem. Přijímáním své pseudoreality jako pravé
reality se stáváte lhářem. Jakmile si začnete myslet, že Já bych mohl být lhářem, pak
tím umožňujete vznik něčemu, co se v biblické terminologii nazývá hříchem. Toto je
pravou genezí tak zvaných hříchů, čili, v našem pojímání, všech problémů, které
v průběhu celé historie trápily lidstvo na planetě Nula, jakož i všechny obyvatele
v zóně vymístění se všemi jejími příslušnými pekly.

Jakou omluvu, jaké ospravedlnění a rozumové odůvodnění byste mohli nabídnout pro
něco takového? Naprosto žádné! Na stránkách Mého Nového zjevení bylo mnohokrát
jasně uvedeno, že vůbec cokoliv, jakmile se jeho idea zrodí, musí nést své důsledky,
výsledky a následky. Dokonce i když z vašeho stanoviska není existence negativního
stavu a lidského života skutečná a fakticky je iluzí, nicméně pro ty, kdo žijí v jejích
krutostech a ohavnostech, je velmi reálná a hmatatelná. Subjektivní vnímání a
zkušenost platí pro každého jedince více než jeho objektivní realita, která může, ale
nemusí být skutečná. Jsou na příklad bída, utrpení a strádání schizofreniků majících
bludy a halucinace pro ně méně reálné jen proto, že v tak zvané objektivní realitě
neexistují? Ovšemže ne. Pro ně jsou reálné a jsou pro ně tím, co platí, a nikoliv vaše řeči
a ujišťování, že jejich bludy a halucinace nejsou skutečné. Chápete, co tím myslím?

Jak byste vůbec mohli omluvit, ospravedlnit a rozumově odůvodnit to, co probíhalo po
celou historii pseudojsoucna a pseudobytí negativního stavu a lidského života s těmi
všemi strašnými, ohavnými a opovrženíhodnými činy, válkami, bědami, utrpeními,
strádáními, krveprolitími a všemi jinými nevýslovnými a nepředstavitelnými
krutostmi a ohavnostmi, jaké tak převládají v povaze jejich pseudoživota? Ano, bylo
dovoleno, aby k tomu došlo za účelem jasně ukázat či ilustrovat a demonstrovat, co se
stane, jestliže některé sentientní entity přijdou na nápad, že Já jsem snad, snad možná,
lhář a podvodník, protože ony nemají žádnou možnost porovnání mezi modalitou
svého života a nějakého jiného typu života, který by byl diametrálně odlišným od
všeho a diametrálně protikladným ke všemu, co je obsaženo v jejich běžném a jediném
životě. Protože to však byl nemorální, neetický a bláhový přístup, byl neomluvitelný,
neospravedlnitelný a nelze ho rozumově odůvodnit bez ohledu na to, jak, nebo na to,
nakolik se s ním souhlasilo nebo bylo povoleno, aby se udál. Konec konců tu je
ilustrace a demonstrace následků, výsledků a důsledků realizace a aktualizace tohoto
nemorálního, neetického a bláznivého přístupu. Zároveň je tu jasné sdělení či ukázání