Page 124 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL

DIALOG 113

jedineční a rozliční jedinci. Nikdo z vás není stejný. Důvod pro tento fakt může být
nalezen ve způsobu, jakým postupuje a odehrává se proces Mého stvoření. Jak jste si
vědomi, Já obsahuji nekonečný a nevyčerpatelný počet prvků a jim příslušných částic,
ze kterých a kterými je každý jedinec utvořen anebo mu umožňuji vstoupit do jeho
jsoucna a bytí. Tyto prvky a částice jsou nekonečně unikátní a různé. Není ani jeden
element či částice, jež by byly stejné nebo podobné povahy. Proto je nemožné, aby byl
nějaký jedinec, jehož přirozenost se odvozuje z tohoto či onoho prvku či částice, ve své
vlastní přirozenosti stejný či podobný jinému jedinci. Veškeré podněty, motivace,
ochoty, tvořivosti, jedinečné příspěvky k životu a vše ostatní představitelné i
nepředstavitelné v každém jedinci vyvěrá z tohoto faktoru nekonečné jedinečnosti a
rozdílnosti. Takto je uspořádáno Moje Stvoření a všichni jeho obyvatelé či všechny
sentientní entity. Tato struktura odráží Mou Absolutní Přirozenost. Absolutnost Mé
Přirozenosti se promítá do relativního pomocí vytvoření nekonečných rozmanitostí
jedinečností a rozdílů v jejím vlastním způsobu fungování.

Pokud by však měl takovýto způsob nepřetržitě pokračovat, pak by negativní stav se
vším svým relativním projevováním se a pseudoživotním stylem nemohl být nikdy
ustanoven. Takže aby bylo možné aktivovat negativní stav, bylo nutné se co možná
nejvíc odchýlit od tohoto uspořádání. Ačkoliv v konečném výsledku ustanovení
pseudoživota negativního stavu nebylo možné přijít s naprostou shodností a
uniformitou tvorů a lidí zfabrikovaných za tímto účelem pseudotvůrci, bylo možné
položit důraz a vložit důležitost životních hodnot někde jinde v rozporu s tím, jak je to
v pozitivním stavu. Důvod, proč nebylo možné zavést takovou shodnost a uniformitu,
jež by se zcela a kompletně příčila či by vykořenila povahu pravého života, jak se
odráží v těchto nekonečných rozmanitostech jedinečnosti a rozdílnosti, byl ten, že, jak
si vzpomínáte, žádnému typu života nebo pseudoživota nebylo dovoleno být
ustanoven za jiných podmínek, než jsou podmínky svobodné volby a schopnosti volit a
měnit se. Bez ohledu n to, nakolik a s jakou pokročilou důmyslností se fabrikátoři
tohoto jiného typu života snažili přijít s něčím jiným, každá jejich fabrikace založení na
vyloučení tohoto faktoru skončila spontánním potratem. Toto je pravidlo pro jakékoliv
tvořivé či pseudotvořivé úsilí. Neexistuje žádná jiná možnost. Je tomu prostě tak -
tečka. Kdokoliv by chtěl vytvořit nebo zfabrikovat jakýkoliv sentientní život, neměl by,
pokud by chtěl uspět, jiné východisko než založit svou tvůrčí či pseudotvůrčí snahu na
těchto nevyhnutelných podmínkách života - na svobodě volby a schopnosti volit a
měnit se.

Takže aby se umožnilo negativnímu stavu vzkvétat a demonstrovat jeho povahu a
pseudoživot, bylo nutné se odchýlit od náležité hierarchie duchovní organizace života
tak, že se prohlásilo, že individuálnosti, jedinečnosti a rozdílnosti nejsou ničím nebo
alespoň že jsou nejméně důležitým faktorem života, a na místo toho se prohlásilo, že
kolektiv, celek jakékoliv společnosti, uniformita, stejnost, společenstva a podobné
faktory neslučitelné s životem pozitivního stavu, jsou vším. Takže individualita,
jedinečnost, rozdílnost a vše ostatní, tolik vlastní životu pozitivního stavu, muselo být
obětováno společenskému, kolektivnímu a podobným faktorům negativního stavu,
jaké vládnou všem jeho obyvatelům.