Page 128 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM DRUHÝ DÍL
P. 128

Sto čtrnáctý dialog




                                                     10. října 1999




            Petr:  Během mé meditativní procházky časně  ráno  se  mi  stalo zřejmým, že  bys rád
            pokračoval v naší diskusi o záležitostech, které byly nastoleny ve Stotřináctém dialogu.
            Osobně jsem cítil, jako by něco z probíraných záležitostí nebylo dokončeno. Takže bych
            Tě  chtěl  pokorně  porosit,  zda  bys  rád  pokračoval  v naší  diskusi  na  téma,  uvedené
            v předešlém dialogu.


            Pán Ježíš Kristus: Ano, Petře, máš pravdu. Je třeba, abychom pokračovali ve zmíněné
            rozpravě. A Já ti děkuji, že jsi dnešního nedělního rána k dispozici, aby se tak učinilo.

            Jsou  zde  v zásadě  dva  aspekty,  jichž  je  třeba  se  dotknout.  Jeden  z těch  aspektů  se
            vztahuje k duchovně-filosofickému začlenění diskutovaných atributů tak, jak se  hodí
            do celistvosti Mé Absolutní přirozenosti, jakož i do celkové vaší relativní přirozenosti.
            Jak si vzpomínáte, v tomto dialogu jsme nastolili otázku důležitosti zmíněných atributů
            ve  vztahu  k Mému  chování  vůči  Mně  samotnému  a  jiným  a  vůči  vašemu  chování  ve
            vztahu  k sobě  a  ostatním.  Těmito  byly,  dodatkem  ke  všem  ostatním,  laskavost,
            snášenlivost, ohled a uznání.


            Druhý  aspekt  se  týká  vzájemných  vnitřních  i  vnějších  vztahů,  k nimž  dochází  mezi
            vámi  všemi  tak,  jak  jednáte  vůči  Mně  a  vůči  sobě  a  mezi  sebou  vzájemně.  Začněme
            s prvním aspektem a pak se dotkneme aspektu druhého.

            Podíváte-li se na pravý význam probíraných atributů podle jejich povahy a toho, jak se
            hodí k celkovosti Mé Absolutní Přirozenosti a k vaší vlastní přirozenosti, pak dojdete
            k závěru, že se integrálně vztahují ke dvěma hlavním komponentám, z nichž  sestává
            nejen Moje Absolutní Přirozenost, ale i přirozenost všech sentientních entit. Jak víte,
            těmito komponentami jsou: Moje Absolutní Feminita a Moje Absolutní Maskulinita. VC
            širším a vyšším smyslu můžete pojímat Mou Absolutní Feminitu jako Mou Absolutní
            Božskou  Lásku  a  Božské  Dobro  a  Mou  Maskulinitu  jako  Mou  Absolutní  Moudrost  a
            Absolutní Pravdu.


            Takže budete-li aplikovat diskutované atributy na tyto komponenty, pak dospějete ke
            správnému  závěru,  že  laskavost  a  uznání  jsou  z Mé  Absolutní  Božské  Lásky  a
            Božského Dobra a z Mé Absolutní Božské Feminity; kdežto snášenlivost a ohled jsou
            z Mé  Absolutní  Božské  moudrosti  a  Božské  Pravdy  a  z Mé  Absolutní  Božské
            Maskulinity. Při aplikování těchto atributů na vaše vlastní individuality a osobnosti se
            tyto  taktéž  vztahují  k vaší  vlastní  feminitě  a  maskulinitě  a  k typu  vaší  vlastní  lásky,
            dobra, moudrosti a pravdy, dle nichž je uspořádáno vaše ‚já jsem‘.


            Jste-li naplněni pravou láskou, dobrem, moudrostí a pravdou, jež se odvozují a které
            jsou  vám  přiděleny  z Mé  Absolutní  Božské  Lásky,  Dobra,  Moudrosti  a  Pravdy,  pak
            v tomto případě přirozeně budete vlastnit a vykazovat ve svém každodenním životě,
   123   124   125   126   127   128   129   130   131   132   133