Page 46 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM PRVNÍ DÍL

DIALOG 6

ho hroznou, špatnou, zlou, bezohlednou, manipulující a téměř vražednou osobou. I
kdyby to byla pravda, že je takovou osobou, je pro vás, jako Mé milované agenty,
krajně nevhodné utíkat se k takovým myšlenkám a pocitům. Nikdy by neměly ani
vstoupit do vaší mysli. To, že někoho označíš takovými rysy, znamená, že jsi pod
vlivem negativního stavu. Tím, že něco takového o někom předpokládáš bez ohledu na
to, je-li to pravda či nikoli, vystavuješ se bezprostředně negativnímu stavu, stávaje se
dobře zaměřeným terčem. Důsledky tohoto mohou být nežádoucí. Řekni Mi tedy
upřímně, co skutečně víš o prezidentu Clintonovi, o jeho záměrech, motivaci,
charakteru, vnitřních dispozicích, vnitřním smýšlení, tužbách, přáních, pocitech,
emocích a vůli? Jinými slovy, co skutečně víš o jeho jedinečné osobnosti? Co je hybnou
silou jeho chování a životního stylu? Je tvá znalost absolutní v tomto ohledu? Můžeš ho
znát a znáš ho jako Já? Ovšemže ne. Takže namísto, abyste mu dávali jména, jako praví
agenti Mého pozitivního stavu byste měli být benevolentnější, tolerantnější, chápající a
naprosto nesoudit. Pamatuješ si z evangelií, co jsem řekl svému učedníku Petrovi, když
se Mě tázal, kolikrát má odpustit svému bližnímu či svému bratru v lidském smyslu,
pokud udělal něco nesprávného proti němu, a když mu pak řekne, že lituje toho, co
udělal? A Petr se ptal, zda to má být i sedmkrát denně? Co jsem odpověděl? „Říkám ti,
Petře, ne sedmkrát, ale sedmdesátsedmkrát sedmkrát, pokud se k tobě obrátí a žádá o
tvé odpuštění.“ Jinými slovy, nejsou žádná omezení v tom, kolikrát máš odpustit a
prokázat milosrdenství komukoli, pokud ten o to žádá.

Tvůj typicky lidský postoj nějak vyvolává to, aby sis vzpomněl na příběh Jonáše a velké
ryby (někteří lidé myslí, že to byla velryba). V tomto příběhu jsem požádal Jonáše, aby
odešel do velkého města Ninive a zvolal proti němu vzhledem k velké zlotřilosti a
vražedným pohnutkám a podobným ohavnostem jeho obyvatel, kvůli nimž bylo před
zničením. Jonáš namísto aby šel do toho města, utekl ode Mne, protože velmi dobře
věděl, že pokud se obyvatelé tohoto města budou kát, prokáží lítost a požádají o
odpuštění, nedovolím plánované zničení. Ale jak se zachová, když se nebude skutečně
dít tak, jak to předpověděl? Velmi se na Mne rozzlobil, že nedochází k tomu, co bylo
naplánováno, a posadil se mimo město, čekaje ve svém zapálení, kdy se zničení
odehraje. Chtěl soud! Nemohl připustit pojetí, že jsem absolutně milosrdný a
odpouštějící. Nemohl přijmout fakt, že pokud lidé ke Mně volají pro milosrdenství a
odpuštění, nikdy bych nemohl dovolit, aby se udály špatné důsledky. Opakuji, takto
jsem, taková je absolutně Má Absolutní Přirozenost. Rád bys viděl prezidenta Clintona
potrestaného a odstraněného z úřadu poté, co prokázal svou lítost a požádal o
odpuštění? Jak by ses cítil, jestliže by něco o tobě, co uvádí do rozpaků a je velmi
zahanbující, vyšlo najevo? Jen si představ, můžeš-li, jak bys pociťoval, kdyby se tvé
výstřelky měly dostat do pozornosti veškerého obyvatelstva planety Nula a ty bys měl
pokračovat ve své práci za těchto okolností? Máš vůbec nějaké ponětí, čím v tomto
ohledu prošel? A ty chceš větší trest a větší odsouzení, abys uspokojil svou vlastní
typickou lidskou představu, nakolik a v jakém rozsahu se má trestat. Takže záležitost
prezidenta Clintona nespočívá v prezidentu Clintonovi a tom, jakou osobou je - nikdo
by si neměl dovolit to posuzovat - ale v tom, co z duchovního hlediska představuje, co
jeho pozice a umístění znamená a s čím souhlasil, aby se ukázalo a projevilo. Záležitost
zde je zaujetí pozice negativního stavu pro závěrečný střet mezi pseudotvůrci a
renegáty a jak jeho situace a jeho pověření, role a obzvláště jeho sexuální výstřelky