Page 276 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM PRVNÍ DÍL
P. 276
DIALOG 41
Je správné se domnívat, že toto ego zmizí natrvalo, jakmile dojde k transcendenci
vašeho lidského života. Je úplně falešné se domnívat, že by sebeuvědomující se
jedinečný duch a unikátní duše mohly splynout s nějakým Bohem, a tak docela ztratily
vědomou uvědomělost svého ‚já jsem‘. Kdyby se něco takového mohlo přihodit, pak by
to odebralo z Mého stvoření uvědomělost toho aspektu Mé Absolutní přirozenosti, jenž
byl vložen do každého z vás z pozice Mého Absolutního Stavu do pozice vašeho
relativního stavu. V takovém případě, až by se každý z vás jeden po druhém vstřebal
do Mne, ztrativ vědomou uvědomělost čehokoliv, co se vztahuje k vašemu ‚já jsem‘, pak
by nakonec veškeré vědění a vědomí o Mne také zmizelo. (Konec konců, jak projevuji
znalost Mé Absolutní Přirozenosti čili přístupnost Mé Přirozenosti relativním
bytostem? Pomocí a skrze ‚já jsem‘ individualit). Tak by se postupně a pomalu vytratilo
celé Stvoření se všemi svými sentientními entitami a já bych zůstal Sám
k opakovanému vyvrhnutí Mého Stvoření, protože by to, jinými slovy, znamenalo, že Já
jsem pozřel Své celé Stvoření. Něco takového je hezky popsáno v řecké mytologii,
podle které je vylíčen Saturn, jak požírá své vlastní děti.
Jaký bych to byl Bohem, kdyby bylo pravdou něco tak bláhového, nelogického a
iracionálního? Je ti jasné, co tím myslím?
Peter: Ano, velmi jasně.
Pán Ježíš Kristus: Na druhé straně, podle křesťanského a islámského pojetí, je-li
někdo zlý, pak půjde do pekla a tam stráví svůj život navěky v nejubožejším stavu
mučení a utrpení. Pouze někteří velmi hodní a ctnostní jedinci uniknou tomuto
strašlivému osudu a budou Mnou přijati do Mého nebe, které jsem pro ně připravil. A
tato situace by měla trvat navěky., bez jakékoliv šance nebo možnosti něco změnit
nebo napravit. Podle indického pojetí byste byli navždy ztraceni alespoň bez
jakéhokoliv utrpení a bídy. Ovšem určitým způsobem tohle není o mnoho lepší než to,
co vám nabízí křesťané a následovníci islámu. V jednom případě nejde o žádnou ztrátu
života do věčnosti, v druhém případě jde o ztrátu sebeuvědomujícího se života navěky.
Peter: Kdyby mi byla dána volba mezi těmito dvěma alternativami, já bych ovšem
zvolil indickou. Je o mnoho lepší vůbec nebýt, než si bolestivě uvědomovat svůj
mizerný a strastiplný pseudoživot do věčnosti.
Pán Ježíš Kristus: A udělal bys dobře, kdybys zvolil tuto alternativu, Petře. Naštěstí
žádná z těchto alternativ není k dispozici, protože obě jsou naprosto a zcela falešné,
jsou-li spatřovány z pravé duchovní perspektivy a z jejich věčného pokračování.
V určitém omezeném ohledu mají tyto alternativy hodnotu pouze dočasnou a
přechodnou. Někdo si zvolí jít do jednoho z pekel, aby se naučil něčemu důležitému,
nebo aby nesl důsledky svých zlých a negativních skutků, ať jsou jakékoliv. Jelikož
výsledky takových skutků mají pouze dočasnou a relativní hodnotu - byly přece
spáchány relativním jedincem v relativním čase - jsou pak takovými i odplata a trest,
neboť mají dočasné a relativní trvání. Bylo by naprosto a definitivně nefér a
nespravedlivé potrestat někoho, kdo je relativní, věčným odsouzením za něco, co bylo
spácháno v relativním čase a stavu, relativními a dočasnými prostředky, jakožto i
dočasným manifestováním. Při druhé alternativě se může ztratit vědomá
sebeuvědomělost dočasně, vyžaduje-li to situace, za účelem ilustrace a poučení toho,