Page 122 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM PRVNÍ DÍL
P. 122

Osmnáctý dialog




                                                    13. ledna 1999




            Peter:  Jsme  připraveni  pokračovat  v naší  rozpravě  na  včerejší  téma  obsažené
            v Sedmnáctém dialogu?

            Pán Ježíš Kristus: Ano, Petře, jsme.


            Peter:  V tomto případě hovoříce o jakémkoli komunikování s těmi, kdo odešli, mohl
            bys rozpracovat fenomén médií v seancích takzvaných spiritistů, kdy jsou používána
            média,  skrze  něž  lze  domněle  hovořit  s tím,  kdo  odešel?  Co  se  během  těchto  seancí
            skutečně odehrává?


            Pán Ježíš Kristus: Před tím, než se tato otázka přímo zodpoví, dovol Mi jít trochu zpět
            do historického pohledu ohledně duchů a komunikování s nimi.


            Jak,  Petře,  víš,  před Mým  příchodem  na  planetu  Nula  bylo  pro  bytosti  z duchovního
            světa  -  jak  z pozitivní,  tak  i  z negativní  strany  -  běžné  se  objevovat  nebo  se
            promenádovat  na  vaší  planetě.  Tehdy  bylo  mnoho  lidí  s to  je  vidět  a  hovořit  s nimi,
            kdykoli  se  pro  to  objevila  potřeba.  Důvod  tohoto  jevu  lze  nalézt  v pozici,  v jaké  se
            lidstvo  tehdy  nacházelo.  Planeta  Nula  byla  ovládána  pseudotvůrci  a  jejich  poskoky.
            Pseudotvůrci měli taktéž plný přístup do pozitivního stavu, a ovšem, aby se to vyvážilo,
            obyvatelé pozitivního stavu měli plný přístup na planetu Nula a kamkoli jinam v zóně
            vymístění. Faktor tohoto přístupu se zakládal v rozpoložení nevyhnutelnosti a žádné
            svobody  volby  lidských  tvorů.  Kvůli  tomuto  faktoru  by  mohl  kdokoli  ovlivňovat  a
            ovlivňoval by jejich životní styl. Načas byla tato lidská situace Mnou dovolena, aby se
            veškerému  stvoření  ilustrovalo,  jaký  by  byl  život,  jestliže  není  založen  na  svobodě
            volby,  ale  na  vnucování  a  nevyhnutelnosti.  Byl  to  ovšem  příšerný  život.  V procesu
            ilustrace  jiných  typů  života  předtím,  než  lze  aktivovat  a  uvést  v pohyb  plnost
            pozitivního  stavu,  je  prvním  způsobem  života,  který  je  aktivován,  život  ukládání,
            nevyhnutelnosti  a  žádné  svobody  volby.  Po  završení  této  fáze  projevu  je  druhým
            typem života aktivovaným a uvedeným v pohyb život, v němž je negativní stav zvolen
            svobodnou volbou, a ne vnucením.


            Jak, Petře, víš, Můj První příchod na planetu Nula oznamoval konec ilustrace prvního
            typu  a  počátek  toho  druhého.  V procesu  prvního  typu  života  muselo  být  vzhledem
            k jeho  povaze  vnucování  dovoleno  objevování  se  bytostí  z obou  stran,  aby  se
            vykonával vliv na  chování lidí a  jejich  životní styl. Proto lidé  nejen že  mohli vidět a
            slyšet takové bytosti a navzájem na sebe působit, ale mnozí z nich byli vážně posedlí
            démony.


            Je tu však jiný bod k této záležitosti. Aby se umožnil takový fenomén, jakým bylo vidění
            a  slyšení  bytostí  z jiných  dimenzí  nebo  komunikování  s nimi,  bylo  vinutí  lidského
            nervového  systému  poněkud  odlišné,  než  je  nyní.  Lidský  mozek  tehdy  nebyl  tak
   117   118   119   120   121   122   123   124   125   126   127