Page 86 - CHÁPÁNÍ A NAPLNĚNÍ NAŠEHO POZEMSKÉHO ŽIVOTA

pravda, vůle a rozum, atd., za abstraktní a nehmatatelné. Kvůli své externalizované a
materializované pseudopřirozenosti nebyli schopni vidět, že toto nejsou abstraktní
pojmy, ale velmi skutečné, reálné a nutné průvodní jevy života.

Všichni například milujeme někoho nebo něco. Dokáže si někdo z nás představit
sebe samého bez toho, že by miloval někoho nebo něco? Kdybyste mohli ve svém
životě dosáhnout stavu, ve kterém jste úplně bez jakékoliv lásky, okamžitě byste
zemřeli. Moudrost této lásky spočívá ve vyhledávání – laskavými a něžnými
prostředky – opětování této lásky objektem naší lásky. Takovéto opětování nám
dává naplnění a uspokojení, a motivuje nás v našem tvořivém úsilí, ve vynalézavosti
a v inovaci, abychom učinili tuto lásku hlubší a dařilo se jí produktivněji.

Nuže, odráží tento příklad tuto abstraktní konotaci? Takto by měly být vnímány
všechny takové pojmy. Všechny mají nesmírně duchovní, duševní, emocionální,
intelektuální, fyzický a praktický význam.

Jakákoliv rodinná jednotka a její život má přesně tento účel – umožnit pro všechny
takovéto stavy a podmínky, aby byly produktivní, tvořivé, konstruktivní a prakticky
využité, aktualizované, realizované a manifestované ve prospěch všech.

3. Každý aspekt lásky a každý aspekt moudrosti má svého ducha, svou duši a své
tělo. Obsah a kvalita lásky, a obsah a kvalita moudrosti je duchem této lásky a
moudrosti. Dobro této lásky a pravda této moudrosti, jako také vůle milovat a
přemýšlet o pravdě, je duší této lásky a této moudrosti. Formálním vnějším
vyjádřením a vnímáním této lásky je femininní tělo této lásky a formálním vnějším
vnímáním a vyjádřením této moudrosti je maskulinní tělo této moudrosti. V úplnosti
ducha, duše a těla této lásky či této moudrosti, nebo v jejich příslušných aspektech,
je zakořeněno bytí a existence každého jednotlivce. Takže můžeme říci, že lidská
bytost není ničím jiným než formou a projevem nějakého aspektu lásky, dobra, vůle
a femininity – ženy; nebo nějakého aspektu moudrosti, pravdy, rozumu a
maskulinity – muže. Ani muž ani žena sami v sobě a sami o sobě netvoří úplného a
kompletního jednoho jednotlivce, který by jim dovoloval vyjadřovat nebo vnímat
plnost jejich esence a substance, jak se to odráží v jejich schopnosti být tvořivými. Z
tohoto důvodu, každý jeden takovýto aspekt vyhledává spojení se svým
protějškem za tím účelem, aby se stal takovýmto úplným a kompletním tvořivým
jednotlivcem.

Účelem takovéhoto hledání je pouze vzájemný prospěch, společné
dobro, užitečnost pro všechny a sdílení se všemi.

Když nějaký jednotlivec najde svůj protějšek, nebo když se vzájemně najdou, utvoří
rodinnou jednotku. Tato rodinná jednotka ustanoví specifický životní styl – rodinný
život – který slouží jen pro jeden účel: vyvolat vzájemně a v každém členovi rodiny
plné potenciály a kapacity jedinečného a neopakovatelného tvořivého úsilí každého
a větší ztotožnění se všech s Nejvyšším, Který/Která je přítomen v tomto tvořivém
úsilí.

Protože láska miluje svou moudrost a moudrost touží po své lásce a zbožňuje ji i
všechny její plody a nové ideje, z jejich spojení může být výsledkem jenom všechno
pozitivní, dobré, šťastné, radostné, rozkošné, příjemné a uspokojivé. Takže takovéto
spojení se do rodinné jednotky a jejího život je tím nejžádanějším stavem.

4. Spojení lásky a moudrosti, nebo feminity a maskulinity v celém jejich
nekonečném počtu a rozmanitosti aspektů produkuje nejvybranější a nejkrásnější
ideje a jejich formy. Tyto se nazývají dětmi takových spojení.