Page 40 - CHÁPÁNÍ A NAPLNĚNÍ NAŠEHO POZEMSKÉHO ŽIVOTA

procent s 95 procenty dostupných živočišných genů, vytvořili zvláštní životní formu,
která se ve všech ohledech podobala zvířecímu životu, ale která obsahovala něco, co
žádné ze zvířat nemělo – sebepojetí, sebepředstavu nebo pojem "já jsem".

Čeho se tu dosáhlo, bylo to, že do v podstatě zvířecího fyzického těla, které bylo
trochu modifikované, bylo umístěno pět procent původního nadělení Nejvyššího. Z
tohoto původního nadělení byl odvozen duch a jeho duševnost a následně byli
umístěni do zvířecích těl. Avšak, tentokrát byli duch a jeho duševnost učiněni
závislými na fyzickém těle a jeho funkcích. Takže od duchovního života a duševního
života byl násilně separován nový fyzický nebo tělesný život a učiněn samostatným.

Vynucená separace, majíc jen velmi úzký a omezený kanál pro proudění života do
těla z ducha, vytvořila úplně odlišnou kondici života na této planetě.

Zvířecí tělesné funkce jsou úplně závislé na svém vnějším prostředí a na zákonech,
které vládnou přírodě. Ve zvířecím životě neexistuje žádné duchovní ani duševní
uvědomění a kontrola. Všechny funkce zvířat se v podstatě týkají jen dvou potřeb:
poskytování potravy pro jejich přežití a pro fyzické plození potomstva. Ve zvířecím
těle je všechno přizpůsobeno těmto dvěma potřebám.

Když dáme ducha a jeho duševnost do takového těla, duch se chytí do pasti a bude
úplně omezen ve své pravé funkci. Lidé se "přirozeně" začnou starat jen o své
tělesné potřeby a pohltí je záležitosti vnějšího světa, protože jejich těla jsou
ovládána těmito záležitostmi prostřednictvím zákonů vnějšího světa. Takže se
stanou závislí na všem vnějším a následně ztratí jakoukoliv perspektivu, že existuje
něco duchovního nebo duševního, a když existuje, je to jen proto, aby to sloužilo
našim fyzickým, pozemským, světským a tělesným potřebám.

4. Výše popsaná situace produkuje drastické rozpory mezi naplněním tělesných
potřeb a duchovních a duševních potřeb. O naše duchovní a duševní potřeby je
zřídka, jestli vůbec, postaráno, nebo jsou zřídka, jestli vůbec, naplněny. Naproti
tomu, naplňování našich fyzických a tělesných potřeb přeháníme do takové míry, že
to taktéž našim tělům způsobuje obrovské problémy.

Paradox tu spočívá v tom faktu, že náležité naplnění našich fyzických a tělesných
potřeb je možné jen z pozice našeho ducha a duše. Náležité poznání způsobů
naplnění těchto potřeb je obsaženo v našem pravém duchu a duši. Ale nemáme
náležitý přístup k tomuto poznání, odkdy je funkce našeho ducha a naší duše
geneticky omezena a zúžena na základní požadavky životního podpůrného systému.

Kvůli této situaci nevíme, jak náležitě naplňovat naše fyzické a tělesné potřeby.
Takže je naplňujeme nesprávným způsobem a formou. Toto produkuje všemožné
problémy, které vedou k chorobám našich těl.

Naproti tomu, když duch a jeho duše nemají plnou a totální kontrolu nad tělem a
když je tělo nuceno do svého vlastního samostatného fungování, duch nemůže
tomuto tělu poskytnout plnost pravého života, která je k dispozici v tomto duchu.
Kvůli tomuto faktu proniká jen velmi malá část tohoto života. Tato malá část života
není dostatečná na udržení tohoto těla naživu na příliš dlouhou dobu nebo na to, aby
ho ochránila před stárnutím a chátráním. Takže, naše tělo je od okamžiku svého
narození v procesu umírání, protože nemůže přijmout dostatečné množství životní
energie od svého ducha, aby bylo schopno udržet svůj život. Toto velmi malé
množství dostupného života je neustále zmenšováno a nakonec vyčerpáno. Kvůli
této situaci je nedostatek naplnění života v našem těle zřejmý. Toto vede k té
kondici, že všechno, co jíme ve formě potravy a pijeme ve formě nápoje, nemá