Page 43 - CHÁPÁNÍ A NAPLNĚNÍ NAŠEHO POZEMSKÉHO ŽIVOTA
P. 43

podobných  pozemských,   světských,   materiálních   a   tělesných  aktivit,  které   byly
            značně nadsazeny tou genetickou změnou na úkor všeho ostatního. Stali jsme se tak
            zaneprázdnění  a  chytili  jsme  se  do  pasti  těchto  různých  vnějších  aktivit,  že
            nemůžeme  najít  čas  na  nic  jiného.  Toto  se  stalo  dobrou  výmluvou,  rozumovým
            vysvětlením   a   ospravedlněním   pro   naše   vyhýbání   se   všemu   duchovnímu   a
            duševnímu. Mnozí z nás naneštěstí milují tuto situaci a těší se z ní. Mnozí z nás ji
            považují za pravou zábavu. Je to pro nás tak přirozené, jako dýchání. Takto jsme byli
            sestrojení. Takto se cítíme příjemně v našich funkcích.


            A přitom všem, mnohým z nás nepřijde na mysl, že všechny naše mizérie, nehody,
            choroby, problémy, utrpení, deprese, nedostatky nebo cokoliv, co máme, je přesným
            výsledkem takovéhoto uspořádání.


            Bláznovství této situace je zřejmé bez jakýchkoli dalších komentářů.

            8.  Jednostranné  zabývání  se  svým  fyzickým  a   tělesným  pozemským  životem  a
            zanedbávání a podceňování duchovního a duševního života, neslouží velmi dobře
            ani náležitému blahobytu našeho fyzického těla. Stále nám něco chybí. Věříme, že
            nám to chybí, protože nejsme schopni mít víc materiálních statků nebo víc požitků
            tělesného typu, nebo externích typů aktivit, které by se dokázaly postarat o tuto
            situaci. Ale ty se o ni postarají jen na dočasném základě, protože se o ni fakticky
            nestarají, ale jen potlačují nebo odkládají její vyřešení.  Toto odložení ten problém
            zhorší a on se  vrátí  s  větší silou a mocí. Staneme se víc nemocnými, bídnějšími,
            depresivnějšími  a  nespokojenějšími. Abychom  odstranili  tento  horší  stav,  znova
            opakujeme výše uvedené úsilí. Toto nám zase nepřináší nic jiného, než víc těžkostí,
            které jsou o hodně horší než všechno, co jsme dosud prožívali. Znovu opakujeme ty
            stejné   chyby,   namísto  toho,  abychom  se   snažili  zbavit   těch  těžkostí.   Takhle   to
            pokračuje  donekonečna,  dokud  se  nám  nepodaří  zabít  sebe  samé  buď  nějakou
            chorobou,  nebo  v  nějaké  nehodě,  nebo  nadměrným  pitím  nebo  kouřením,  nebo
            přejídáním   se,   nebo   nevhodným  stravováním,   nebo   požíváním   všelijakých   léků,
            drog, nebo mnoha jinými prostředky. Všimněte si, prosím, jak jsou všechny tyto
            prostředky fyzické, externí či vnější povahy a původu. V žádném z nich není nic
            duchovního. A toto považujeme za pravý život.


            9. Potlačení a izolace našeho fyzického pozemského těla od jeho ducha a duše dává
            většině lidí a vědcům falešný dojem, že naše tělo je tím pravým samotným životem.
            Že se život odvozuje z těla, a proto je život produktem aktivit hmoty, ze které je tělo
            vybudováno. Žádné duchovní ani duševní faktory nejsou vnímány jako vytvářející
            zdroj   života.   Podle   tohoto   dojmu,   život   vzniká   čirou   náhodou   bez   jakéhokoliv
            plánování či vůle kohokoliv žít, být a existovat. Když život těla je jediný možný život
            v   bytí   a   existenci,   potom   všechno   ostatní   by   mělo   sloužit   tělu.   Všechno   úsilí
            lidských snah by mělo být vynakládáno na prodloužení života tohoto těla všemi
            prostředky, protože za a nad naším tělesným životem neexistuje nic.

            Pokud duch a duše jsou jen výsledkem tělesných procesů, které nazýváme život,
            potom  duch  a  duše  jsou  nejméně  důležitými  a  potřebnými,  protože  jsou  pouze
            vedlejším  produktem  vývoje  a  aktivit hmoty.  V  pravém smyslu  tohoto  závěru  je
            zřejmé,   že   žádný   duch   ani   duchovní   svět   neexistuje   a   pojem   Boha   je   jenom
            výmyslem lidské představivosti nebo něco tak vzdálené a netělesné, že to nemůže
            být považováno za rozhodující faktor v lidském tělesném životě.

            Dělat takovéto závěry o životě bylo hlavním cílem aktivátorů negativního stavu. Toto
            byly   důvody,   proč   separovali   a   izolovali   lidské   fyzické   tělo   od   ducha   a   jeho
            duševnosti takovým způsobem,  aby se  zdálo,  že tělo  žije  samo o sobě a samo v
            sobě. Nemajíc žádný, nebo majíc jen malý přístup k pravému duchu a k jeho pravé
   38   39   40   41   42   43   44   45   46   47   48