Page 10 - CHÁPÁNÍ A NAPLNĚNÍ NAŠEHO POZEMSKÉHO ŽIVOTA

pozemského života je něco úplně jiného, než jen kráčení za našimi každodenními
všedními záležitostmi a že priority našeho pozemského života jsou jaksi úplně
scestné, protože, jak čteme výše, „… co je vysoko ceněno mezi lidmi, je ohavností v
očích Boha." Toto je velmi ostré prohlášení! Proč by Ježíš Kristus řekl něco
takového? Aby přivedl do naší pozornosti, že uspořádání stavu záležitostí na této
Zemi není normální, jak by si většina lidí ráda myslela a že náš pozemský život je
jakási noční můra nebo past, která má velmi málo společného s pravým životem.
Pravý život je vždy duchovního původu, a proto když se chceme dostat ven z této
pasti, musíme nejprve vyhledat Království Boží a Jeho spravedlnost a všechny tyto
jiné věci, které si tak hodně ceníme a které považujeme za jediný smysl a účel
našeho pozemského života nám budou přidané jako prémie. Ale my jsme si, z toho či
onoho důvodu, učinili tuto prémii nejdůležitějším snažením, cílem a účelem
našeho pozemského života.

Jak bylo uvedeno výše, naše potřeba mít stále větší kus této prémie, je rafinovanou
náhradou za naši skutečnou potřebu hledat Království Boží a Jeho spravedlnost.
Někde na cestě životem jsme ztratili svou náležitou perspektivu a úspěšně jsme
zablokovali vynoření se našich skutečných potřeb Království Božího a Jeho
spravedlnosti, to jest, mít náležité chápání a naplnění našeho pozemského života a
jeho duchovních aspektů.

Hledat Království Boží znamená, že jsme ztratili naši cestu z pravé reality a z
pravého života. Jinak by Ježíš Kristus neměl žádnou potřebu říci "hledejte nejdřív
Království Boží". Za druhé to znamená, že i když někteří z nás jsou si vědomi
duchovních potřeb, které musí být splněny, neklademe tyto potřeby na vrchol
seznamu našich priorit. Jinak by neexistovala žádná potřeba říci: Hledejte nejdříve.
Za třetí, toto tvrzení znamená, že náš pozemský život má jiný účel a smysl, než si to
většina z nás myslí, že má. Jinak bychom nebyli nabádáni hledat něco jiného. A za
čtvrté to znamená, že existuje úplně odlišná realita života, která jde daleko za
všechno, co známe nebo vnímáme jako život. Jinak by neexistovala žádná potřeba i
jen trochu se zmínit o nějakém jiném království než o tom, které je nám důvěrně
známé – náš pozemský život.

Prohlášení "hledejte Jeho spravedlnost" znamená, že to, co považujeme za správné
a náležité, není ve skutečnosti ani správné, ani náležité. A to, co považujeme za
pravé a uspokojující, není ani pravé, ani uspokojující. Takže to znamená, že žijeme v
úplné iluzi toho, co náš pozemský život vlastně je.

Ale když je to tak a drtivé zkušenosti lidstva na této Zemi krvavě dokazují, že je
tomu tak, potom čím to je, že jsme ztratili naši cestu z pravé reality a z našeho
skutečného domova, a žijeme v iluzích, zkresleních a nepravdách této reality? Jak to,
že tak mnozí z nás považují náš pozemský život a způsob, jakým se tu žije a
projevuje, za jedinou možnou, myslitelnou a normální realitu? Proč je to tak, že v
současnosti tak mnozí z nás dokonce ani nevěří, nebo se dokonce o to ani nestarají,
nebo na to nechtějí myslet, že existuje něco jiného nebo odlišného anebo
reálnějšího než to, co máme a prožíváme v každém okamžiku našeho pozemského
života? Proč je to tak, že věnujeme takovou malou nebo žádnou pozornost
čemukoliv duchovnímu, nebo tomu, co přesahuje naše každodenní žití? Proč je to
tak, že trávíme většinu našeho denního času v aktivitách, které nám nedovolují
přemýšlet nebo věnovat náš čas našim vnitřním, duchovním potřebám? A potom
dokonce ani neuznáváme, že máme takovéto potřeby, navzdory té skutečnosti, že
všechny naše problémy, nedostatky, utrpení, mizérie, atd., jsou stálou připomínkou
toho, že máme takovéto potřeby? Proč trávíme tak hodně času nicneděláním, nebo
trávíme hodiny před televizní obrazovkou nebo v podobných neužitečných
aktivitách?