Page 14 - CHÁPÁNÍ A NAPLNĚNÍ NAŠEHO POZEMSKÉHO ŽIVOTA
P. 14

Nikdo, kdo byl stvořen na vysoké úrovni v hodnosti anděla, archanděla, cherubína,
            serafína atd., by se v důsledku své velmi pozitivní povahy nikdy nemohl rozhodnout
            opustit   Stvořitele.   Příběh   Lucifera   je   symbolickou   reprezentací   tohoto   faktu,
            nepochopeným   lidmi   a   některými   anděly,   že   nikdo   není   povinný   být   pozitivní,
            dokonce ani ten, kdo byl stvořen Nejvyšším jako úplně první sentientní entita. Čili
            nikdo   není   nucen,   aby   byl   dobrý   a   pozitivní.   Příběh   Lucifera   je   alegorií,   která
            naznačuje,   že   nikdo   ve   Stvoření   Nejvyššího   není   navždy   uzamčen   v   jednom
            rozpoložení  či  stavu.  Tento příběh  vůbec  nemá žádný jiný význam. Tato  osoba,
            zvaná Lucifer, který byl údajně synem Božím a bratrem Ježíše, který se z určitých
            důvodů rozhodl vzbouřit proti svému Otci, nikdy neexistovala.

            Je nutné si jednou provždy uvědomit, že Ježíš Kristus nikdy nebyl stvořen jako
            všichni ostatní, protože, jak On Sám říká, On vždy byl, je a bude. Ježíš Kristus je
            fyzickou manifestací Boha, Nejvyšším na této Zemi, a proto není odlišnou osobou,
            údajně   bratrem  Lucifera.  Původní  příběh  Lucifera  a  jeho  chápání  bylo  záměrně
            překrouceno pseudotvůrci a zvěčňováno všemi pekly a mnohými náboženstvími za
            tím účelem, aby nás odvedli od náležitého chápání pravé přirozenosti Nejvyššího,
            původu negativního stavu a toho, co je vlastně náležitá duchovnost.


            Negativní   stav   mohl   logicky   vzniknout   jen   v   nejexternějším   stupni   Stvoření
            Nejvyššího, a je svou pozicí nejodlehlejší a nejvzdálenější duchovnímu světu anebo
            čemukoliv duchovnímu. Negativní stav nemůže nikdy povstat z vrcholu duchovního
            světa,   protože   ten   je   čistou   kondicí,   ale   pouze   na   dně   přírodního   světa,   kde
            duchovnost pozitivního stavu je ve svém nejexternějším stupni a projevu. Negativní
            stav nemůže nikdy povstat v něčem, co je Absolutně Pozitivní nebo v nejtěsnější
            blízkosti   k   Absolutně   Pozitivnímu.   Může   vzniknout   jen   v   tom   stavu,   který   je
            nejrelativnější a nejvzdálenější k tomuto Absolutně Pozitivnímu.


            Negativnímu   stavu   bylo   Nejvyšším   dovoleno   dojít   k   jeho   uskutečnění   kvůli
            určitému,   velmi   důležitému   duchovnímu   poučení   pro   všechny   v   Jeho/Jejím
            Stvoření.

            Jelikož negativní stav vznikl v nejrelativnější a nejodlehlejší kondici lidí na této Zemi
            a nemá žádnou relevantnost ani bytí a existenci v pozitivním stavu a v Nejvyšším,
            nemůže být a existovat navždy. Z tohoto důvodu, když splní svůj účel a vyčerpá
            svou užitečnost pro pozitivní stav, bude eliminován neboli natrvalo deaktivován.

            Uznání a přijetí tohoto druhého duchovního principu nebo ideje tvoří další důležitý
            zdroj pro náležité chápání a naplnění našeho pozemského života a jeho duchovních
            aspektů.


            3. Nejvyšší, který je jediným jedním Bohem, Stvořitelem, se v jednom bodu v čase,
            ve formě Ježíše Krista, inkarnoval na planetu Zemi, do negativního stavu, do těla,
            které bylo původně utvořeno pseudotvůrci, za tím účelem, aby se stal Spasitelem
            lidstva a celého Stvoření jako i všech v peklech, z negativního stavu.

            Takže   Nejvyšší   učinil   Své   Božství   lidským.   Jinými   slovy,   On/Ona   učinil   Svou
            Božskou Esenci lidskou tím, že se stal lidskou bytostí.   Prostřednictvím  tohoto
            Jeho/Jejího  lidského  aspektu  byl  Nejvyšší  schopen  zažít negativní stav, přemoci
            jej, podmanit a dostat jej pod Svou kontrolu a dominanci. V  procesu  Jeho/Jejích
            bojů  s  negativním  stavem  Nejvyšší,  Ježíš  Kristus,  postupně,  krok  za  krokem,
            vypudil  a  odstranil  všechno  zlé  ze  Svého  lidského  těla  a  jeho  negativního
            dědictví   a,   prostřednictvím   tohoto   procesu   a   procesu   vzkříšení,   učinil  Své  tělo
            Božským.  Takže  Jeho/Její  Lidské  bylo  učiněno  Božským,  jako  Jeho/Její Božské
            bylo učiněno Lidským. Ježíš Kristus sjednotil tento lidský aspekt se Svým Božstvím,
   9   10   11   12   13   14   15   16   17   18   19