Page 88 - REALITA, MÝTY A ILUZE

ostatní se mýlí“. Z toho důvodu, abych dokázal, že je to pravda, že já mám pravdu
a všichni ostatní se mýlí, je nevyhnutelné hledat v lidech pouze negativní věci,
špatné věci, nesprávné věci, které mě vedou, že jelikož oni jsou špatní, zlí a
negativní, nemohou mít pravdu, a proto jen já mám pravdu a všichni ostatní se
mýlí. Arogance tohoto stanoviska, drzost a megalomanství tohoto stanoviska je
naprosto zřejmá a toto je oblíbená cesta negativních duchů, pokud se lidé ztotožní
s tímto stanoviskem a trendem, jak se vloudit do lidských životů a ovládat a
ovlivňovat jejich životy v tomto směru.

Tak na pozitivní straně je obecným trendem, že členové pozitivní strany
vždy v lidech zdůrazňují všechno dobré, pozitivní, pravé, správné, tvořivé,
produktivní, konstruktivní a co obsahuje v takových atributech přítomnost
Nejvyššího. Důraz je proto vždy na přítomnost Nejvyššího. Zatímco v negativním
stavu je vždy důraz na přítomnosti ďábla, na přítomnosti negativního stavu, na
přítomnosti nesprávnosti, v pozitivním stavu je vždycky důraz na přítomnosti
Nejvyššího a následně na všem, co je pozitivní a dobré. V pozitivním stavu proto
není možné, představitelné, ba ani jim vůbec nepřijde na mysl žádné
odsuzování, žádné souzení, žádné popírání, žádné odmítání, žádné odepisování
lidí. Takové myšlenky, objeví-li se v jejich mysli, jsou ohavností a jim se hnusí
byť i jen pomyšlení na ně. Takže v pozitivním stavu platí princip: protože každý
obsahuje věčnou přítomnost Nejvyššího ve svém nitru, uvnitř vlastní Niterné
mysli, každý, dokonce i v negativním stavu, má potenciál mít pravdu bez ohledu
na to, jak zlá a negativní je jeho momentální situace. Důraz je tu na
potenciál mít pravdu, což je základnou či základem, na němž se lze odvrátit
od vlastního zla a nepravdy nebo od toho, že se někdo mýlí. Proto nikdo v
pozitivním stavu či z pozitivního stavu není nikdy v negativním stavu ponižován a
není tam žádná touha, přání, ba dokonce tam ani nevznikne myšlenka vlastního
povyšování, vlastního obdivu, vlastního velebení, vlastní důležitosti, neboť
každý je důležitý, každý je obdivuhodný, každý je odlišný, každý je
jedinečný, každý je zvláštní a každý je rovnocenný a každý je hodnotný,
protože každý nese ve svém nitru, uvnitř své Niterné mysli, jedinečný projev a
přítomnost Nejvyššího.

7. V negativním stavu je podivný trend, že všechno, co se děje v lidském
životě nebo v životě obecně, nebo přesněji v pseudoživotě, je ovládáno situacemi,
událostmi a zevnějškem. Komické na tom je, že člověk nevládne nad situací,
děními a událostmi vlastního života, ale ony vládnou nad ním. Jedinec je
téměř určován situacemi, událostmi, prostředím a zevnějškem. Takže je
otrokem situací a nemá vládu nad vlastním životem z této pozice. V
negativním stavu tedy vládne mylný dojem, že jedinec není pánem svého
života, že není středem svého vlastního vesmíru, ale namísto toho je hříčkou sil a
situací, které jsou mimo jeho kontrolu. Toto je opět nebezpečná situace, neboť
vede k přijetí ideje, že negativní stav je nevyhnutelný, a proto je marné proti němu
bojovat. Takže ztotožnění se s takovou ideou opět pěkně otevírá dveře pro vniknutí
negativních entit, které ovládají a kontrolují lidi, do jedincova života a ten se
skutečně stává hříčkou ve hře hranou negativním stavem.

Na druhé straně, v pozitivním stavu je situace zcela opačná. Jedinec
ovládá každou situaci, každou událost, neboť on určuje svou volbou, jaká to bude
situace, jaký bude její obsah, jak bude ta situace využita a jaké události a příhody
jsou nevyhnutelné, aby mohl nastat a uchytit se vzájemný prospěch, obecné blaho a
sdílení se všemi ve stvoření Nejvyššího. Takže v pozitivním stavu jsou všechny
události, situace a dění výsledkem jedincova nitra či jeho idejí, jež neustále