Page 43 - REALITA, MÝTY A ILUZE

Potom přichází věta, která se týká faktu, že fundamentální volbou je
jedincův vztah k vlastnímu niternému Zdroji, a potom to pokračuje následovně.
Když si jedinec zvolí, že uplatní svou svobodnou vůli k tomu, aby uznal duchovní
zdroj svého života, sám se svým aktem přijetí dostává do aktivovaného pozitivního
stavu světla. Když si jedinec zvolí, že uplatní svou svobodnou vůli k tomu, aby
popřel duchovní Zdroj svého života, sám se svým aktem odmítnutí dostává do
aktivovaného negativního stavu temna. Je důležité pochopit, že vlastní odmítnutí
Boha je subjektivní zkušenost jako zmizení či zánik slunce. Negativní stav
temna tak dává vznik falešné iluzi, že okamžitým výsledkem zlého jednání
odmítnutí svého zdroje je nejen popření toho zdroje, ale i zničení toho zdroje.
Tímto se zase dává vznik falešnému sebeklamu, že konečným výsledkem aktu
odmítnutí pozitivního stavu je nejen deaktivace svého vlastního pozitivního
stavu, ale také deaktivace pozitivního stavu každého. Pravou skutečností je, že
tento bláznivý akt popírání pozitivního stavu ovlivňuje pouze popíratele
samotného a odpovídá sebevražednému aktu sebezničení. Je to akt sebeodmítnutí,
sebezatracení a sebeodsouzení, který dostává popíratele do negativního stavu
duchovní smrti, tedy mimo pozitivní stav Božího stvoření. Není náhodou, že
slovo „evil“, to jest zlý, je slovo „live“, tedy živý, vysloveno pozpátku.

P: To je zajímavé.

X: Neboť zlý akt popření pozitivního stavu má nevyhnutelný účinek,
postavení všeho vzhůru nohama a naruby v mysli popíratele, který se ocitá uvězněn
v duševním rozpoložení falešného světa, ze kterého je velice těžké uniknout. Jednak
však samotnou svou přirozeností negativní stav v sobě obsahuje semínka své
vlastní zkázy, ke které dojde, když popíratel nejdříve prohlédne iluzi, že
má moc zničit Boha. Potom prohlédne sebeklam, že má možnost zničit životy
ostatních. Nakonec se probudí do uvědomění, že může zničit pouze svůj vlastní život,
když si zvolí negativní, a poté tento proces osvobození a osvícení završí jednoduchým
aktem volby pozitivního. Experiment s negativitou, který začíná popřením
pozitivního a potvrzením negativního, tedy končí popřením negativního a
potvrzením pozitivního.

P: Velice dobře, velice dobře.

X: Prostě to přímo ze mne vyteklo spojené všechno dohromady. A
klíčovým obrazem byl obraz slunce mizícího v okamžiku, když jedinec popírá svůj
Zdroj, takže podléhá iluzi, že vlastním popřením vlastního zdroje nejenže popírá
ten Zdroj, ale vlastně ten Zdroj ničí. Toto vytváří tu iluzi.

P: Oni tam v peklech prezentují nějaké pseudoslunce, které je jak dřevěné uhlí,
víte, co myslím, tu věc, jak to nazývají?

Y: Briketa.

P: Briketa, ano, přesně. Takový druh světla.

X: Náhradní slunce.

P: Náhrada. Strašné.

X: Svatost Nejnižšího je způsob, jak... (smích)

P: Svaté lejno, ano. (smích)