Page 380 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA

KAPITOLA 18.

Izaiáše líčí proces osvobození stvoření od přítomnosti negativního stavu a nastolení

docela odlišného životního stylu - dosud neznámého. Většina lidských tvorů má za to,
že Izaiáš píše o budoucím údělu dětí Izraele, doslovného židovského národa, žijícího na
planetě Nula. Izrael však souvztaží, jak již bylo uvedeno dříve, s rozličnými stavy a

podmínkami jak pozitivního stavu, tak i stavu negativního, či obou zároveň - v
závislosti na kontextu, v jakém se slovo ‚Izrael‘ objevuje.

V kontextu Izaiášovy kapitoly 60 označuje ‚Izrael‘ veškeré stvoření, které se

osvobozuje od vlivu všech časových cyklů, které obsahovaly či inkorporovaly v sobě
negativní stav buď v dřímajícím, nebo aktivovaném stavu. Současně popisuje i
modalitu života, jaký bude ustanoven, jakmile se skončí proces této liberalizace.

U proroka Ezekiele kapitolách 40 až 48, tedy ve všech osmi kapitolách, se v jejich
v

vnitřním duchovním smyslu popisuje struktura časového cyklu, jaký vystřídá přítomný

cyklus. Primární zdůraznění u Ezekiele je v tom, jaká bude v té době modalita
bohoslužby a vztahu vůči Pánu Ježíši Kristu. Zároveň formuluje všechny duchovní
principy, jakými se tehdy bude řídit život pozitivního stavu. Zdá se, že slova, jejichž

Ezekiel použil při popisu toho všeho, mají úzký vztah k různým vnějším obřadům,
k budově ve městě i k chrámu uprostřed toho města. Avšak duchovní význam těch slov
nemá žádný vztah k čemukoli ritualistickému či zevnímu. Dobrý příklad pro tento

význam se může najít ve způsobu, jakým líčí uspořádání obětí rozličných zvířat na

oltáři.

Doslovnou implikací toho textu u Ezekiele je to, že takové oběti budou pokračovat

navěky. Vezme-li se tento závěr doslovně, jak je tomu u většiny čtenářů těch kapitol na

vaší planetě, pak to činí Ezekiele či, přesněji, Boha, který mu toto všechno říká, lhářem.
Vždyť přece oběti zvířat přestaly existovat již dávno! Jak je tedy možné, že v rozporu

s celou přítomnou skutečností se dále prohlašuje, že zvířecí oběti Bohu na oltáři ve
formě zápalné oběti budou pokračovat navěky? Jak vidíte velmi jasně z této situace,

nemá literní smysl těchto kapitol, jakožto i všech jiných textů v Biblí Svaté vůbec žádný

smysl. Nejen že nemá žádný smysl, ale činí z Boha a jeho proroků lháře.
Avšak duchovní smysl všech rčení a popisů v těch kapitolách v Ezekielovi je něco

V

docela jiného. této souvislosti město, nastíněné Ezekielem, označuje strukturu

Nového zjevení a kvalitu jeho duchovních principů. Obětování zvířat značí připisování

všeho dobra a pravdy, lásky a moudrosti, pozitivnosti a zdroje života, jakožto i všech
pozitivních citů, pocitů a myšlenek tomu, komu patří - Pánu Ježíši Kristu.
Je třeba, abyste jasně chápali, že negativní stav, který bude existovat jen do té doby,
odmítá uznat a přiznat, že Pán Ježíš Kristus je prapůvodní i konečný zdroj všech shora
uvedených kategorií. Místo toho se sám považuje za jejich výrobce a dárce. V novém
časovém cyklu nebude nikdo již nikdy připisovat cokoliv pozitivního, zvláště pak
žádný život, někomu jinému než pravému prapůvodnímu zdroji všeho toho - Pánu

Ježíši Kristu. Konec konců, byla aktivace negativního stavu umožněna právě popřením
tohoto faktu o Pánu Ježíši Kristu jako jediném Absolutním zdroji života a všech jeho

blažeností. Výše vylíčené významy obětování u Ezekiele nemají jinou konotaci než tuto.
Jasně se tam odráží fakt, že v novém časovém cyklu nic z negativního stavu, v jakékoliv
formě či kondici, nebude mít místo na věky.