Page 292 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA

KAPITOLA 12.

Lidský život je nepřirozenou a nezdravou míchaninou charakteristik mrtvého života a
převrácených, jakožto i zprzněných charakteristik pravého života. Fakticky, jednou
z hlavních strukturálních charakteristik lidského života zvlášť je to, že není jenom
kombinací protichůdných elementů mrtvého života, nesentientního života a

pravého života, ale cokoli obsahuje v sobě z pravého života, vše to je zvrácené,
zprzněné či docela zfalšované. Aby bylo možno náležitě pochopit povahu lidského
života, je nutno mít na zřeteli tento fakt neustále. Dává to lidskému životu úplně jinou
perspektivu.

Nesentientní životní formy jsou zrcadlovými obrazy těchto charakteristik v rámci

každé sféry sentientního života, odrážející svým charakterem, co jim sentientní mysl
vtiskne, bez jakéhokoliv ponětí sebeuvědomělosti či ‚já jsem‘.
27. Ze stanoviska duchovní mravnosti a etického obsahu života je možno pravý život
charakterizovat jako vždy objektivní, spravedlivý, náležitý, nestranný a rovný ve

všech svých aspektech.
Objektivita života se odráží v jeho vnímání a rozlišování všeho tak, jak to opravdově
existuje, aniž by co přidával či odebíral z jeho obsahu a povahy. Spravedlnost života se
projevuje v zajišťování každé situace, každých okolností a každého stavu vším, co jim
patří a co je přesně podobné. Náležitost života poukazuje na to, že život činí jen to, co
je pravé a vhodné. Nestrannost života znamená, že se jím neberou v úvahu žádné jiné
činitele, než ty, které jsou jeho, od něho, z něho a související s ním samým. Rovnost
života značí, že se nedává přednost jednomu či druhému nositeli života, ale se všemi

zachází stejně. Vždyť jsou nositeli téhož života, ač existují v nekonečných varietách,
podobách a způsobech jeho manifestování. Nezapomeňte, že nejzazší zdroj života je
jenom jeden - Pán Ježíš Kristus. V
Pánu Ježíši Kristu každý je stejně rovný, důležitý,
zvláštní, cenný a potřebný jako každý jiný. Takže v pravém životě není možné žádné
preferenční zacházení. Bylo by to porušením principů životní stejnosti.

Mrtvý život negativního stavu je založen na subjektivnosti, nespravedlnosti,
nenáležitosti, stranictví a nerovnosti. Každý se tam považuje za něco důležitějšího, více
zvláštního, potřebnějšího, cennějšího a povýšenějšího nad každého jiného. Za takových

okolností se nikdy nemůže vykonávat žádná pravá spravedlnost, objektivita a
nestrannost, neboť se tam přistupuje k jiným z pozice přivlastněné a předpokládané
nadřazenosti, považující všechny ostatní za sobě podřadné.

Lidský život je prapodivnou kombinací obou shora uvedených faktorů, jenže ve zcela
zpitvořeném, zvráceném a zfalšovaném pojímání objektivity, spravedlnosti, rovnosti a
nestrannosti pravého života. V tomto ohledu je lidský život formou působení krajností
obsažených uvnitř téhož systému, ba dokonce uvnitř téhož jedince, který tak může
demonstrovat oba extrémy souběžně. Tento druh krajností, jenž se zjevuje v tomtéž

systému či jedinci simultánně, představuje nemožnost, která byla učiněna možnou
umělou a násilnou kombinací elementů mrtvého života se zpitvořenými, zvrácenými a
zfalšovanými elementy pravého života. Proces, v jakém probíhá obludná kombinace,

odráží nanejvýš duchovně nemravný a neetický čin, vrcholící v nedostatku jakékoliv
objektivity, spravedlnosti, soudnosti, náležitosti, nestrannosti a rovnosti. Kvůli tomuto
jsou tyto charakteristiky v lidském životě úplně nesprávně pochopeny, vykládány,