Page 26 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 26

KAPITOLA             2.


            narozením  Pána  Ježíše     Krista.  Znovu  a  zas  se  tu  opakuje,  že  taková  situace  se  nikdy
            dosud nevyskytla a ani  k ní na věky věčné znovu nedojde.
            Ačkoliv  proces   oddělení   Absolutních   prvků        zpočátku   od  Absolutní   vnější   mysli
                                                                 -

            Nejvyššího,     později   pak   od   Jeho/Její  Absolutní   duchovní   mysli,  nemožno   vylíčit   v

            lidských pojmech, ani      pochopit omezeným a nevidomým lidským rozumem, přece jen
            možno  pochopit  nutnost         tohoto  oddělení.   Bez   odluky   tohoto   původně   jednoho

            Absolutního   prvku,     fúze   by   byla   se   všemi   Absolutními   prvky   Nejvyššího.  V   procesu

            takové fúze by se povšechností Absolutního  stavu a Absolutního procesu  zničily            nejen
            relativní   prvky  vzaté  z Marie a Josefa, nýbrž   veškerá zóna vymístění,    celá vaše planeta
            a   všechna   pekla   by   v   okamžení   přestala   existovat.    Nikdo   nemůže   přežít   takovou
            Absolutní přítomnost,      zvláště ne ti, co žijí ve  zlech a nepravdách. V takovém případě by
            se   inkarnace  Pána    Ježíše  Krista  minula  cílem   a  žádné   trvalé   odstranění   negativního



            stavu  by  nebylo  dovedeno  do  konce.  Stav  oddálení  však  umožňuje,  aby  ta  Přítomnost
            byla  dostatečně zmírněna, a tak se zabránilo úplnému setření relativních prvků i všeho
            ostatního.

            Ze  stanoviska  této  odluky, může    Pán   Ježíš Kristus   bohem přebývání na vaší planetě být
            vnímán jako  jednorozený Syn Boží.        Není divu, že On v tom stavu oddělenosti mluvil o
            Bohu,    modlil se k  Bohu  a komunikoval s    Bohem    jako někdo, kdo je  od Něho    oddělen   a
            kdo   je  zcela    odlišnou   osobou   či   entitou.   Bohem   Svého   pozemského   přebývání   byl
            přesně  v  té  roli.  Nicméně,  problém  s  tímto  pojímáním  pravé  přirozenosti  Pána  Ježíše
            Krista   spočívá ve skutečnosti, že tento  stav se považoval za trvalý. Lidé, kteří sestavili
            třetí   otázku,   uvedenou  na  začátku   této    kapitoly,   usoudili   nesprávně,   že   to   je   tím   na
            věky  pravým  stavem  a  rolí  Pána  Ježíše  Krista.   Nepřišlo  jim  na  mysl,  že  stav  odluky  je
            přechodný  a  dočasný.  Vše,  co  se  oddělí  od  domácí  základny,  dychtí  po  sjednocení  se

            svým   domovem.   Těmto        lidem  tudíž   unikl   nejzákladnější   důvod   pro   tuto   odluku  -
            podrobit    negativní  stav  kontrole  Božské  prozřetelnosti  Pána  Ježíše  Krista  (což  do  té

            doby nebylo),     a po vyplnění  toho poslání  nejen znovu sjednotit se  se     Svým původním

            Zdrojem,      ale  přinést   s  Sebou   toho  Jedinečného   Hybrida   ve   vší  jeho   celistvosti   a

            včlenit jej   v Pána Boha Nejvyššího.
            Aby   však  lidské   tělo   Ježíše   Krista,   vytvořené   z   prvků   vzatých   z   Marie   a   Josefa,   bylo
            schopné  vyplnit    toto  nanejvýš  důležité  a  životodárné  poslání,  muselo  se  stát  nejprve


            božským,      stejně   jako  bylo  učiněno   lidským  Božské  toho   Absolutního   prvku.   Tento


            proces byl proveden krůček za krůčkem  postupně  proto, aby se to  tělo nezničilo;  byla


            odstraněna      všechna  zla  a   všechny  nepravdy  v   něm   obsažené   a   na   jejich   místo  -  po
            provedení  jiné fúze       -  byly dány  prvky   vyšlé  z Absolutní vnitřní  mysli: Božské  dobro  a
            Božská pravda        a  z Absolutní duchovní mysli: Božská láska a Moudrost Nejvyššího.


            Proces   této  výměny      byl   procesem  zápasů   s   pokušením   a   útoky  ze  strany   všech


            pekelných  mocností.  V   průběhu   těch      bojů,  toho  pokušení  a  těch  útoků  byla  odluka
            Božství   Pána   Ježíše   Krista   nejzřetelněji   a   nejvýrazněji   patrná.    Bylo   to   v  okamžicích
            těchto   bojů   a   pokušení,   kdy   mluvil   o  Svém   Bohu   Otci    jako   o  odlišné   Entitě.  Když   v

            takovém stavu  nebyl,     prohlašoval, že   je  se   Svým Otcem jednou  a touž Osobou.    Jakmile
            byla z toho těla vyhnána všechna zla a všechny nepravdy a nahradily se všemi atributy
            těch  dvou     přidaných  prvků,   pocházejících   z  Absolutní   vnitřní   mysli  i   z  Absolutní


            duchovní  mysli    Nejvyššího, po posledním pokušení na kříži a v  procesu  vzkříšení, bylo
   21   22   23   24   25   26   27   28   29   30   31