Page 230 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 230
KAPITOLA 11.
Nejobecnějšími rysy živočišné povahy jsou strach, úzkost, agrese, útočnost, zbabělost,
podezřívavost, územní nároky, touha ovládat a vlastnit, odmítání a ničení. Tyto rysy
jsou považovány za lidské, vlastní lidské přirozenosti. Lidští tvorové si neuvědomují,
že před tím takové rysy, stavy a emoce nebyly žádné sentientní entitě jako přímá
zkušenost známy. První nepřímá zkušenost s těmito rysy uzrála ve chvíli, kdy se
pseudotvůrcům podařilo zfabrikovat první zvíře nadělené těmito rysy. Později, po
zkombinování genů tohoto jedinečného živočicha s geny sentientní mysli, bylo
prožívání těchto nepříznivých stavů přístupno sentientní mysli, uvězněné v tom
živočišném těle.
Takto se vešla do jsoucna a bytí taková situace, kdy všechny nepříznivé rysy se začaly
považovat za lidské a kdy živočichové byli povýšeni téměř na lidskou úroveň tím, že
lidští tvorové se rovnali zvířatům.
Ocitáte-li se v této šlamastice, je pro vás nesmírně obtížné neprožívat tyto odporné
rysy. Přes všechna úsilí zbavit se jich, přicházejí náhle bez varování. Pro svou
zdánlivou autonomii uvnitř lidského systému jsou tyto rysy viděny jako něco
nevyhnutelného, co plní nějakou ochrannou funkci, kterou lidská vědomá mysl málo
chápe. Toto je destruktivní systém v lidském životů. Dvě životní formy, které nemají
nic společného, byly násilně dány dohromady a spojeny. Výsledkem byla aktivace
negativního stavu a výroba lidských problémů, jak bylo dříve připomenuto, to byl - dle
starého pojímání termínu - největší hřích. Zničil v lidských tvorech pravé podobenství
a pravdivý obraz Boží.
Duchovním problémem zde je to, že lidští tvorové ve své přítomné formě stále ještě
mají za to, že jsou podobenstvím a obrazem Božím. Je-li tomu tak, pak jakého to máte
Boha? Boha, který je rozhněvaný, nenávidící, zuřivý, žárlivý, trestající či mstivý, občas
milující, Laskavý a milosrdný. Máte zde rozporné pojímání Přirozenosti Boží stejně tak,
jak lidská přirozenost je rozporná, jsouc fúzí dvou nesouhlasných elementů. Stalo se
tady to, že pro ospravedlnění jsoucna a bytí takových lidských tvorů bylo nutno nadále
usuzovat, že lidští tvorové byli stvořeni podle podobenství a obrazu Božího. Ve
skutečnosti lidští tvorové ve své nynější pozici zfabrikovali boha podle vlastního
podobenství a obrazu, když do něho promítli všechny své rysy a zároveň ho pohodlně
učinili zdrojem všech svých problémů, jakož i štěstí (čili toho všeho, co lidé vůbec
považují za štěstí).
Takto tedy můžete přisoudit původ negativního stavu Bohu, a ne jinému prameni.
Může-li Bůh být rozhněvaným, nepřátelským, trestajícím, ničivým, žárlivým a krutým a
současně milujícím, laskavým, moudrým, milosrdným a trpělivým, pak musí být
původcem obou stavů. Je-li tomu tak, pak negativní stav je definitivně rovný
pozitivnímu stavu, a proto musí negativní stav trvat navěky. Ať děláte cokoliv,
nemůžete se osvobodit od vlivu negativního stavu. Vždyť věříte-li, že jste ovlivňováni
Bohem, pak musíte přijmout fakt, že podléháte také vlivu negativního stavu, protože je
to přece Bůh, kdo je taky pramenem negativního stavu. Situace je beznadějná. Bez
ohledu na to, co si lidští tvorové namlouvají, nebo co říká Bible o věčném spasení a o
nebeském blaženství, fakt zůstává faktem. Bůh je v lidském pojetí naplněn negativními
city a emocemi, a kdopak ví, v jakém vrtochu se náhle na někoho vrhne. Konec konců je
Bohem, a tedy může dělat co Mu je libo. Toto je nevyhnutelný závěr, vyvěrající z výše
