Page 225 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 225

NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA

            myslích vytvoří  sebeospravedlňující      postoj k vlastním systémům víry.

            Při takovém postoji kdopak chce něco měnit?  Mám-li pravdu a  všichni  se mýlí, proč já
            mám měnit      něco, co   je správné, na to, co   není správné?   Což by to nebylo bláznovstvím?
            Tento postoj je dalším     zdrojem lidských problémů.  Lidští tvorové si nechtějí uvědomit,
            že  stagnující  podmínky  jejich  životů  dusí  i  to   malounko  v  jejich  pravém  duchovním  i
            duševním      životě,  co   příležitostně   pronikne   přes   všechny  blokády   a   ohraničenosti,
            nasazené strukturou negativního stavu.


            Tím,   že   nejsou   dostatečně   náležitě   ovlivňováni   z   duchovní   sféry   svého   niterného

            života,   nalézají   se    lidští   tvorové  ve  víru   všemožných   problémů.  Samozřejmě,   jak   je

            tomu   u   většiny   z   nich,   nespojují   zdroj   těchto   problémů   s   tímto   faktem     -  vždyť  není

            vědomě   očividným         -  nýbrž   to   připisují   nějakým  zevnějším   činitelům,  jsoucím   mimo



            sféru   jejich   vlivu.   Je   vždy  snazší   obviňovat    něco  nebo   někoho  jiného   pro  vlastní

            problémy   než     připustit,  že   je   to   váš   nesprávný  duchovní   postoj,  který   je   způsobuje.
            Taková  je   povaha   negativního   stavu.   Je   řízena    zákonem  pseudoduchovní  stagnace   a

            regrese,   nikoliv  zákonem  duchovní progrese,     jak je  to v   případě pozitivního stavu.  Tato
            situace   mezi  lidskými  tvory  viditelně  podporuje  a   udržuje    život  negativního  stavu   v

            jeho  nejplnějším rozsahu.
            12.  Hrubé ohraničení v     lidském komunikačním systému         je dalším pramenem vážných
            problémů   a   nedorozumění   existujících   mezi   lidskými  tvory.  Lidské            výrazové
            schopnosti myšlenek a       citů jsou  omezeny slovy,   která užívají,   když se chtějí  vyjádřit.  Je

            ale   možno   sdílet   zcela   jiný   význam   téhož   vyjádřeného   slova   a   dojem   toho,   kdo   jej
            přijímá,  může být zcela jiného     rázu, než  byl  v   úmyslu toho, kdo jej vyslal.   Tato situace v
            oblasti lidského způsobu komunikace byla záměrně naplánována  pseudotvůrci.



            Pokud        si  vzpomínáte,  byl  původní  způsob  komunikace  -  než  byl  geneticky  přestavěn

            mozek        -  zcela   jiný.   Hlasivky   neexistovaly.  Proces  komunikace  nebyl  od   zevnějšku   k

            zevnějšku,    jak je to   nyní, nýbrž  z   niternosti k niternostem.   Šel z jedné  sentientní   mysli
            k   druhé  sentientní     mysli  bez   použití   hlasitě   promluvených   slov.  Takový   typ

            komunikace   nepřipouštěl   nedorozumění   či   matoucí          způsob   sdělování  informace.

            Nikdo nemohl, ba  ani     si nepřál skrývat své pravé    myšlenky a city.   Každý byl otevřenou
            knihou.   Všechny   ideje   byly  sdíleny   vzájemně   bez   výhrad.   Podobná   situace   nemohla
            způsobit  problémy  ani  narušit  komunikaci.      S  takovým  to  uspořádáním  bylo  by  velice
            obtížné aktivovat negativní  stav.  Otevřená  komunikace z  niternosti  k  niternosti     pomocí
            idejí  a pojmů zrozených v     mysli,  neobsahuje   nevědomý modus ani aspekty neznalosti.
            To taky  vylučuje    jakoukoliv schopnost sdělovat jedno a současně si       myslit či  pociťovat
            opak toho,  co se sděluje.

            Aby   se  negativní    stav   mohl   aktivovat,   potřeboval  zatajit   svůj   pravý   záměr   a  původ.
            Jinak   by   se   nikdy   nemohl   uvést   v   činnost.   Z   této   potřeby   vyvstala   potřeba   vyvinutí

            nevědomých   procesů   a   neznalosti.   Bylo   tedy    nutno   polapit  sentientní  mysl   do   pasti
            zvláštních  okolností,  popsaných  v  kapitolách  páté  i  šesté  této  knihy,  a   tak  její  pravý
            duchovní obsah      a  původ měl zůstat neznám  zevní vědomé mysli       lidských tvorů.

                                                                         -
            Problémem je, že v  nejniternější  části  sentientní    mysli     kterou  každá   lidská bytost  má


                                                                                                           j
                                                                                                           e
            z   genů   původní    sentientní  mysli,   užitých   v  procesu   křížení  s   živočišnými   geny  -
   220   221   222   223   224   225   226   227   228   229   230