Page 224 - NOVÉ ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 224
KAPITOLA 11.
11. Ohromná omezení a ohraničení, jež jsou vlastní podmínkám lidského života v
hmotném těle, vytváří další nepříznivou situaci. Celkem vzato, za těchto podmínek je
lidským tvorům zatěžko podstoupit změnu. Mají tendenci zajistit si určité permanentní
místo, pozici, práci či životní styl a zabývat se tím až do samého konce svého tělesného
života. Vypěstují si návykový typ chování, rutinních procedur s velmi nepatrnými
úchylkami v procesu jejich života ze dne na den. Málo se mění za takových okolností.
Lidští tvorové se cítí takto velmi pohodlně a nejen že mají odpor k nějakým změnám v
tomto ohledu, ale cítí se jimi být ohroženi. Prožívají úzkost a strach, kdykoliv se jim
podobné změny vnucují. Jelikož jsou ovládáni nevědomými procesy a neznalostí,
stávají se pro ně všechny neznámé faktory jakýchkoliv budoucích změn co nejvíce
obávanými situacemi. Lidští tvorové se cítí bezpečně a pohodlně, ponechají-li se věci
tak, jak jsou, bez ohledu na to, zda vypadají špatně, či dobře. Cítí se nejistými a
nepohodlně, naskýtá-li se možnost přerušení rutiny jejich každodenního žití.
Lpění na familiárním, známém a pohodlném životním stylu přivádí je ke stavu
stagnace, což ruší jakoukoliv možnost duchovní progrese. Stav stagnace v lidském
životě vládne všemi jeho aspekty. Lidští tvorové lpí na těchže názorech, míněních,
filosofických náhledech, náboženstvích. Pijí stejné nápoje, požívají stejný pokrm,
stýkají se se stejným typem jiných lidských tvorů, vyprávějí stejný druh příběhů a
vtipů, konají stejný typ práce atd. Tato situace je určena faktem, že vinou vrozených
ohraničeností struktury jejich těla a duševnosti, je nesmírně obtížné pro lidské tvory
být pohyblivými a poddajnými. Musíte-li vzít své tělo se sebou, kamkoli jdete, pak
musíte také vzít vše, co je nutné pro opatrování a udržování jeho života. Je daleko
snadnější zůstat tam, kde právě jste, nebo se posunout do těsné pozorovací blízkostí
toho místa, kde jste již pobývali, než všechno opustit a začít vše znovu na nějakém
novém, neznámém místě, situaci, stav či podmínkách (pokud nejste ovšem přitahováni
k této změně nějakými hmotnými, finančními, hospodářskými či politickými zřeteli -
což jsou vcelku jen zevnější, neduchovní faktory).
Toto je také pravdou i s ohledem na vlastní životní filosofii. Je daleko snadnější držet se
až do konce toho, v co věříte, než to zaměnit nějakým jiným, nefamiliárním názorem,
filosofií, náboženstvím či jakýmkoli jiným postojem. Jste pevně zaběhnuti ve starých
kolejích; máte svůj vlastní kruh přátel, kteří s vámi sdílejí váš životní styl ve všech
ohledech. Změnit se a vstoupit na novou životní dráhu znamená mnohdy ztrátu všech
starých přátel a zvyků a být na krátkou dobu izolován a oddělen od familiárních a
pohodlných podpůrných systémů. Často jste považováni bývalými přáteli za blázny,
změníte-li se náhle - a to v jakémkoliv směru - a zanecháte-li životní styl, který byl z
jejich stanoviska bezpečný, dobře zaběhlý a úctyhodný. Tedy tento druh postoje
proniká veškerým lidským životem. Stagnující stav jejich života jim účinně zabraňuje
získat náležitou duchovní uvědomělost pravé skutečnosti života. Povaha negativního
stavu je stagnující, protivící se jakémukoliv pokroku s výjimkou těch změn, které
přispívají jeho udržování a rozkvětu.
Nicméně hlavním terčem nejsou zde tělesné změny, nýbrž duchovní. Negativní stav si
nepřeje, aby lidští tvorové měnili svou duchovní orientaci, ať je jakákoliv. Ledaže se to
děje ve stejném negativním systému, kde změna je jen zdánlivá, nikoliv skutečná.
Negativní stav si přeje, aby lidští tvorové nadále věřili ve své zkresleniny a nepravdy a
považovali je za dobré, vhodné, správné a božské. Lidští tvorové si tak ve svých
