Page 119 - KOROLARIA NOVÉHO ZJEVENÍ PÁNA JEŽÍŠE KRISTA
P. 119

1. Nejběžnější metody a praktiky lze shledat ve všech tradicích, zvycích a zvláštních
            kulturách, které diktují způsob života každé zvláštní společnosti či národa. Všechny
            tradice, zvyky a kulturní návyky jsou v zásadě ustanoveny za tím účelem, aby se
            neustále udržoval status quo a přežíval zvláštní životní styl, vynucený požadavky
            jedinečnosti   každého   zvláštního   národa   či   jen   oblasti   v   rámci   tohoto   národa.
            Následkem   tohoto   udržování   je   důsledná   neohebnost,   tuhost   a   neochota   něco
            změnit či postoupit vpřed k nějakému odlišnému způsobu a stylu života. Lpění na
            tomto   typu   života   ustanovuje   bytí   v   negativním   stavu.   Není-li   kdo   ochoten
            odvrhnout tento stagnující životní způsob, je mu souzeno zůstat otrokem svých
            vlastních tradic, zvyků a  kultur. V tom  případě  odmítá svou vlastní svobodu a
            nezávislost. Výsledkem toho je rozpoložení(, které mu nedovoluje dělat rozhodnutí z
            vlastní   svobodné   vůle   a   volby.   Nerozhoduje   se   z   pozice   vlastní   individuální
            jedinečnosti,   ale   namísto   toho   z   pozice   běžně   přijímaného   zakládání   si   na
            příslušných   tradicích,   zvycích   a   kulturách.   Takže   se   žije   životem   stagnujícího
            shromažďování a hromadění, které se udržuje neohebností, tuhostí a pevností toho,
            jak kdo přijímá svůj životní způsob v souladu s požadavky veškerých pravidel a
            očekáváni jemu příslušné společnosti.

            2.   Jiné   nejběžnější   metody   a   praktiky   jsou   obsaženy   ve   všech   náboženských,
            duchovních   a   kultovních   doktrínách,   dogmatech,   rituálech,   předpisech   a
            požadavcích, které jsou vnucovány jejich následovníkům a jejichž praktikování se
            požaduje a udržuje do nekonečna bez toho, že by se povolilo, aby mohly nastat či
            se odehrát nějaké změny či modifikace. Ohromné nebezpečí v následování těchto
            stagnujících   pravidel   a   rituálů   spočívá   ve   faktu,   že   se   to   „děje   ve
            jménu Božím“, jehož autorita je neoddiskutovatelná, neměnitelná a nezměnitelná, a
            kdykoliv   se   nenásledují   či   nesetrvává   se   u   nich,   hrozí   věčné   zatracení.
            Nejohavnějším zločinem, který neustále páchají všechna náboženství na planetě
            Nula zvlášť a v zóně vymístění obecně, je to, že nanejvýš pevně a zoufale lpějí na
            ideách, pojetích či výrocích, které pocházejí z doby před mnoha sty či dokonce tisíci
            lety, aniž by se jakkoli dovolovalo jakékoli odchýlení. Tím, že tak činí, naznačují, že
            Bůh   není   schopen   přijít   s   něčím   novým   a   cokoli   dávno   stanovil,   je   platné   na
            všechny časy a přesně tak, jak to stanovil, a tak tomu bude navěky a jakékoli změny
            v tomto ohledu nejsou jakkoli možné. Takový nárok se rovná vzdorování Bohu a činí
            Ho   neschopným,   nezáživným,   neproduktivním   a   netvůrčím.   Takové   pojetí
            přirozenosti   Boží   ustanovuje   život   negativního   stavu. Takže   všechna   současně
            existující   náboženství,   a   to   bez   jakékoli   výjimky   či   výluky   (včetně   vyznavačů
            Swedenborgova   učení   ve   všech   jejich   existujících   větvích),   neslouží
            pravému Bohu, ale tím, že pevně lpí na všech dogmatech, doktrínách a obřadech
            (vyvinutých   a   založených   před   stovkami   či   tisíci   lety)   svých   příslušných
            náboženství, kultů či čehokoli, co vám zde v tomto ohledu tak bují, ve skutečnosti
            slouží negativnímu stavu. Nedovolí-li v tomto či jiném ohledu jakékoli změny či
            doplnění   novými   údaji,   přispívají   velmi   mocně   a   významně   k   udržování   života
            negativního stavu.

            3. Specifičnost tohoto bodu metod a praktik se vztahuje k obecně ustanoveným
            pravidlům a návodům lidských systémů zákonů a z nich vyplývajících nakupení
            zákonů, které   diktují,   co   je   a   co   není   dovoleno   v   rámci   každého   národa   či
            společenství. Když si určíte a ustanovíte takové zákony a pravidla života a lidského
            chování, automaticky se omezujete ve svém expresivním či impresivním projevu a
            chování. Důvod k tomu lze nalézt ve faktu, že jestliže se odchylujete .jakýmkoli
            způsobem od těchto pravidel, porušujte ustanovené kodexy. A výsledkem toho,je
            potrestání a ochuzení vlastní svobody. Problémem s těmito typy zákonů a pravidel
   114   115   116   117   118   119   120   121   122   123   124