Page 84 - HOVORY S BOHEM - S TEBOU LÁSKO KVETE LÁSKA KOLEM NÁS
P. 84

rádi jako ostatní děti. Právě díky tolerantnosti rodičů, kteří mě důvěřovali natolik, že mi
               nikdy nepřikazovali, co smím a co nesmím dělat, s kým můžu a s kým nemůžu kamarádit,
               v kolik hodin se mám vrátit domů, jsem se chovala tak, abych je nezklamala. I své děti
               tak vychovávám. Dávám jim maximální svobodu a důvěřuji jim, že neudělají nic, čím by
               sobě nebo jiným ublížili. Je to nejlepší způsob přípravy mladého člověka na samostatný
               život. Možná se mnou nebudou někteří lidé souhlasit. Řeknou, že je škoda každé facky,
               která padne vedle. Můžou i kritizovat nevhodné výrazy a „drzé“ odpovědi mého
               dospívajícího syna, ale já jsem přesvědčena, že násilím nic nezmůžu, zato laskavým
               slovem a zájmem o jeho radosti i starosti z něj vychovám vyrovnaného a spokojeného
               člověka. Čas mi dá za pravdu.

                          Mnoho rodičů vychovává ze svých dětí neurotiky. Už od útlého věku jim zakazují a
               vyhrožují, vyvolávají v nich strach, dokonce používají tělesné tresty, aby dosáhli svého a
               udrželi si autoritu. Pak se diví, když jejich dospívající potomek jejich autoritu neuznává,
               neposlouchá dobře míněné rady a dělá přesně opak toho, co se od něj očekává a vyžaduje.
               Končí to často útěkem z domova, užíváním drog, trestnou činností. Tento problém vyřeší
               nejen změna myšlení rodičů, jejich láskyplné chování, ale i větší zapojení starší generace do
               výchovy dětí. Moudrost a zkušenosti starších lidí pomůžou při utváření charakteru dětí více
               než různé instituce. Proto i vy budete při budování Ráje u Prahy na soužití všech generací
               pamatovat. Postavíte toto moderní sídliště tak, aby si navzájem nepřekáželi staří s mladými a
               přitom si vzájemně pomáhali při výchově dětí. Senioři se nebudou cítit odstrčení a
               nepotřební, budou mít ale své soukromí a klid, uspokojí i své zájmy a koníčky. Mladší lidé
               budou mít dost možností zábavy a vyžití, aby se nemuseli denně dívat na televizi, která z nich
               dělá pasivní konzumenty bez vlastní vůle. Jsou rodiny, kde běží „bedna“ od rána do noci,
               členové rodiny spolu téměř nekomunikují a děti mají omezenou slovní zásobu. Paradoxem je,
               že pořady o sexu a nahých lidských tělech jsou dětem zakazovány a válečné či akční filmy
               plné násilí, krve a mrtvol jsou jim přístupné.


                        Všechno je tu postaveno na hlavu. Připomíná mi to pohádku o Kocourkově. V této
               vesnici dělali její obyvatelé všechno obráceně. Když stavěli školu, začali nejdříve střechou,
               pak postavili zdi a divili se, proč je uvnitř tma. Jeden chytrák vymyslel, že budou chytat
               denní světlo do pytlů a nosit je dovnitř. Když se ani po dlouhé době nic nedělo, vysekali
               otvory ve zdi. Zní to absurdně, ale copak se lidé nechovají absurdně k sobě a svému
               okolí?


                         Vaším úkolem je naučit všechny „Kocourkovské“, aby se spojili se svou duší a začali se
               nejdříve milovat. Když každý začne u sebe, bude pečovat o své tělo tím, že ho přestane krmit
               škodlivými potravinami, upraví si pitný režim, bude cvičit, odpočívat, nebude si připouštět
               žádné starosti, strach nahradí láskou, změní se život celé společnosti. Individuální vědomí se
               spojí v kolektivní vědomí a to má moc změnit cokoli na světě.
   79   80   81   82   83   84   85   86   87   88   89