Page 82 - HOVORY S BOHEM - S TEBOU LÁSKO KVETE LÁSKA KOLEM NÁS
P. 82

V knize Přijímání Boha, která navazuje na Přátelství s Bohem, se zmiňuješ o
               falešných představách lidí o potřebách, neúspěchu, nejednotnosti, nedostatku,
               požadavcích, soudu, odsouzení, podmíněnosti, nadřazenosti a nevědomosti. Jestli jsem to
               dobře pochopila, představy jsou užitečné, pokud si uvědomujeme, že jde pouze o
               představy. Není tedy nic „špatného“ na tom, že nějaké představy máme? Kdybychom
               žádné neměli, nemohli bychom se uvědomit dokonalost svého bytí, tedy života.


                         To je ta nejstručnější a nejpřesnější definice existence člověka. Jsem opravdu velmi
               rád, že jsi mě tak dobře pochopila. Uvedu ještě jeden příklad: máš pocit, že nemáš dost peněz
               na jídlo, ošacení, základní potřeby. Myslíš si, že třeba něco udělat, abys peníze získala.
               Nemusí to být zrovna práce, ale třeba sehnat peníze od jiných, půjčit si je. Netvrdím, že máš
               sedět doma a čekat, až se samo něco stane. Máš jen v mysli odbourat strach z nedostatku,
               máš si neustále připomínat, že žádný nedostatek neexistuje. Dokonce i v situaci, kdy ti chybí
               peníze dej někomu ještě chudšímu něco, co máš a on to nemá. Vzpomeň si, už jsi to udělala,
               když jsi darovala Hynkovi biolampu. Nikdy ve svém dosavadním životě jsi neměla nedostatek.
               Pokaždé, když už sis myslela, že nemáš nic, našla jsi způsob, jak situaci vyřešit.


                        Máš pravdu. Ale jak mi vysvětlíš, že mnoho lidí umře hlady a nenajde způsob, jak
               tomu zabránit?


                         Zabije je jejich vlastní strach. Přestanou si věřit, nechají se ovlivnit jinými, vzdají život.
               Nakonec stejně zjistí, že nezemřeli, jen změnili formu a jejich duše je obohacena o nový
               zážitek. Kdyby se tito lidé, například věčně hladovějící Somálci, domluvili, pochopili by
               podstatu života, našli by jistě způsob, jak si opatřit potravu. Možná by se přestěhovali do
               úrodnějších částí kontinentu, nebo by zúrodnili poušť. Všechno je možné, když si vytvoří
               představu ve své mysli. Už jsme mnohokrát opakovali, že utkvělé myšlenky se zhmotňují.

                        Jednodušší a rychlejší cesta záchrany hladovějících je, změnit myšlení lidí ve
               vyspělejších a bohatších státech světa a nejdříve zajistit pomoc ve formě přísunu potravin
               a léků, což se občas děje, a vytvářet podmínky pro místní obyvatele, aby změnili
               charakter svého bytí, aby mohli vytvářet hodnoty a tím i prostředky pro sebe a své
               rodiny. Možná to zní jako utopie, ale všude na světě se dají vytvořit podmínky pro život
               lidí. Příkladem jsou věčně zamrzlé oblasti blízko obou pólů, nejvyšší pohoří světa
               Himaláje, centrální část pouště Sahara, vyschlé a nehostinné oblasti v Afghánistánu,
               Iráku……


                         Ano, to je ten nejjednodušší způsob záchrany lidstva. Je pravda, že bohaté státy světa
               občas posílají humanitární pomoc hladovějícím, ale tato pomoc velmi často končí v rukou
               překupníků a zlodějů, a i to málo, které dostanou potřební, neřeší otázku jejich přežití.
               Nestačí je pouze nakrmit, ale je třeba je učit „chytat ryby“. Především změnit jejich myšlení.

                         Mám zkušenost, že je jednodušší měnit myšlení vzdělaných a inteligentních  lidí,
               nejlépe samostatně výdělečně činných, než lidí zvyklých na podřízenost, bez vlastních
               názorů a sebevědomí, starajících se pouze o uspokojení svých základních potřeb. Nechci
               se nikoho dotknout, protože všechny lidi miluji bez rozdílu, jen hledám tu nejschůdnější
               cestu k cíli. Vím, že všichni lidé touží po životě v Ráji. Dříve nebo později pochopí každý,
               že tento Ráj vytváříme tady na Zemi a nečekáme, až ho za nás vybuduje někdo jiný, nebo
               ho  dokonce zažijeme až „po smrti“.


                          To, co říkáš, je v souladu s principem MLML. Proč něco dělat jednoduše, když to jde
               složitě? Podle této zásady se lidstvo chová už tisíce let, je načase to otočit. Život je krásně
               jednoduchý, plný lásky, dostatku, úspěchu. Každý člověk ho může prožívat podle svých
               představ, stačí jen málo -  rozpomenout si. Proto jsem napsal knihy HSB I. – III., PSB,
   77   78   79   80   81   82   83   84   85   86   87