Page 80 - HOVORY S BOHEM - S TEBOU LÁSKO KVETE LÁSKA KOLEM NÁS

Nedávno jsem viděla film o černošské zpěvačce, která i přesto, že byla populární a
velmi úspěšná, nesměla se koupat v hotelovém bazénu. Byla natolik sebevědomá a
odvážná, že tento zákaz nerespektovala a smočila ve vodě alespoň nohu. Způsobila
obrovský rozruch mezi hotelovými hosty a personál musel celý bazén vypustit a
desinfikovat. Děj se odehrává v padesátých letech. Dnes je naštěstí situace v USA lepší, i
když není ještě ideální. Na obranu bělochů uvedu, že rasismus se projevuje i opačně, do
některých černošských restaurací nemají přístup bílí obyvatelé a jsou fyzicky i slovně
napadáni. V JAR jsem navštívila Johannesburg. I po pádu apartheidu tam mnoho
černochů žije v předměstských koloniích v domcích z vlnitého plechu a různých
dřevěných a papírových krabic, bez vody a elektřiny. Na druhé straně jsem viděla luxusní
vilové čtvrti, které byly obehnány vysokými zdmi s ostnatým drátem, aby ochránily
majetek a obyvatele před zloději, kterých je v této zemi protikladů mnoho. Místní
obyvatelé nás varovali i před agresivitou některých zlodějů, kteří i za bílého dne využijí
čekání automobilů na křižovatce, přisednou k řidiči se zbraní v ruce a v lepším případě
ho vyhodí z auta ven a odjedou. I to je důsledek nespravedlivého přístupu k lidem,
mnohaleté výchovy k rasové nesnášenlivosti a nadřazenosti.

S rasismem se setkáváš i v České republice. Jak se díváš na soužití s Romy?

Tuto otázku jsem čekala. O diskriminaci Romů v České republice se píše a mluví
nejen v místních, ale i v evropských a amerických médiích. Netvrdím, že na informacích
o utlačování tohoto etnika není něco pravdy. Ale podle mých zkušeností, většina takových
zpráv je úmyslně zveličena. Už v době vlády komunistů měli Romové u nás vyšší sociální
dávky a podporu než bílí obyvatelé. Stát jim trpěl devastování přidělených nových bytů a
bez jakékoli sankce jim po „vybydlení“ takového bytu přidělil zdarma nový. Po pádu
komunismu se tento nerovný stav změnil, Romové byli a jsou před zákonem rovni
ostatním obyvatelům. Neustále si stěžují na rasovou diskriminaci, říkají, že nedostanou
práci, kolem jejich obydlí staví město vysokou zeď (případ z Matiční ulice v Ústí nad
Labem). Pro jistotu zapomenou uvést, že se jim většinou nechce pracovat a přesto
dostávají od státu vysoké sociální příspěvky, které velmi často končí v hospodách
proměněné za alkohol. Zeď byla postavena pouze na výše uvedeném místě ne proto, že
bílí obyvatelé nesnášejí barevné, ale proto, že Romové v těchto domech žili takovým
způsobem života, že neustále rušili své okolí hlukem a smradem z odpadků. Nejsem
rasista. Nevadí mi, jakou barvu pleti má člověk. Každého posuzuji pouze podle toho, jak
se chová k ostatním. Ani všichni Romové nejsou stejní. Svoboda jednotlivce končí tam,
kde začíná svoboda toho druhého. Pokud chce někdo žít hlučným způsobem života, ať se
odstěhuje na samotu. Pokud nechce pracovat, ať se spokojí se sociálními dávkami, které
rozhodně pokryjí nezbytné potřeby. Nikoho není třeba diskriminovat a utlačovat. Na
světě je dost místa pro všechny.

Líbí se mi, jak jsi vyjádřila svůj postoj k rasám. Až se s tímto názorem ztotožní většina
lidí, rasismus zmizí jako pára nad hrncem. Jak bys vysvětlila příslušníkům malých národů
výhody sjednocení, aby neměli obavu o svůj jazyk, kulturní dědictví a zvyky, specifický
způsob života?

Všechno záleží na lidech. Žádná demokratická vláda (o jiné se nebavíme) nezakáže
dodržování starých zvyků a obyčejů, používání jazyka, nenařídí likvidaci historických a
uměleckých děl, nepřikáže lidem, aby změnili způsob života, který jim vyhovuje. Kdo se
bojí o identitu národa, nepochopil, že ji vytvářejí lidé. Strach ze sjednocení vyvolávají
pouze ty skupiny lidí, které profitují z oddělenosti, tedy opět jde jen o peníze.

Máš opět pravdu. Evropská unie je první krok ke sjednocení národů a ras. Vzniká na
území, kde žijí technicky vyspělé národy. Jednání státníků o vstupu jednotlivých zemí