Page 96 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM PRVNÍ DÍL

Čtrnáctý dialog

8. ledna 1999

Peter: Nyní jsem po nějakou dobu uvažoval o účinnosti trestání a odplaty jako
prostředků odstrašení od kriminálního nebo jakéhokoli jiného zlého, špatného a
nevhodného chování. Smím Tě požádat o další rozpracování tohoto předmětu? Konec
konců jestliže, řekněme, negativní osoba vítá potrestání, bolest, odplatu či cokoli
v tomto ohledu, protože je to pro ni příjemný zážitek, a dokonce jej vědomě či
nevědomě vyhledává; jaký užitek v případech jako tento jejich použití přináší? Co by
bylo na druhé straně skutečně účinné, aby se tento typ protivného chování změnil?

Pán Ježíš Kristus: To je velmi dobrá otázka, Petře. Proberme ji o trochu hlouběji než
předtím. Vezmi v úvahu tyto faktory: Kdy potrestání, odplata a podobné metody
skutečně někoho změnily? Nejenom, že nikoho nezmění, ale každý takové negativní
povahy se stává vždy negativnějším, zahořklejším, rozmrzelejším, plným
pomstychtivosti, pohnutek vraždit, zuřivosti a podobných negativních emocí a
myšlenek. Ó ano, aby se vyhnuli potrestání anebo vězení, zatímco žijí v lidském životě
(v tomto okamžiku nehovoříme o takové situaci v peklech), mohou předstírat, že se
změnili a zanechali svého kriminálního a negativního chování. Nezapomeň ale ani na
minutu, že trestání, odplata a podobné metody jsou zcela a úplně vnucující. Vzhledem
k tomu se neodehrává žádná vnitřní změna, která se zde počítá a která zde účinně
způsobuje změnu chování. Vezměme například chování zneužitých dětí. Ze své klinické
praxe, z početných případů, se kterými ses během noha roků práce na duševním poli
zabýval, jsi velmi jasně viděl, že zneužitý se stal zneužívajícím. To je klinický fakt
zaznamenaný ve všech psychiatrických učebnicích. Proč je tomu tak? Protože když jsi
fyzicky, duševně či jakkoli jinak zneužit, nemáš v této věci jinou volbu, než si ji
zinternalizovat a s takovým chováním se ztotožnit. V takovém případě dojdeš
k nevyhnutelnému závěru, že takový způsob zacházení s lidmi je v lidském životě
normálním stavem záležitostí. Problémem s tímto zneužívajícím zacházení je to, že
zavírá dveře jakémukoli jinému aspektu mysli zneužité osoby a uvádí ji do pozice, ve
které nemá žádnou další možnost volby, než se stát buď duševně nemocnou, u které se
vyvine nějaká porucha osobnosti či porucha rozštěpení totožnosti či psychóza, nebo,
jak se to děje ve většině případů, se stát sama zneužívající osobou.

Z těchto a početných jiných skutečností můžeš jasně vidět, že potrestání a odplata
nemají žádnou pozitivní duchovní hodnotu a jsou využívány jen v negativním stavu,
aby se lidé učinili negativnějšími. Trestání a odplata jsou též vlastní struktuře a
dynamice negativního stavu, aby se zabránilo objevení jiných způsobů odstranění
negativního chování, které by mohly být skutečně trvale účinné. Důvodem tohoto faktu
je to, že trestání a odplata se ukládají ze zevnějšnosti do zevnějšnosti. Nic niterné
povahy není v tomto procesu zahrnuto. Jedinou metodou, která v tomto ohledu může
fungovat, je, pokud se počíná v niternostech pouze niternými prostředky. Naneštěstí ve