Page 91 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM PRVNÍ DÍL

DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM I.

na toto téma, které zaznamenal na magnetofonový pásek. (Umíš si představit typ tehdy
existujících magnetofonů?) Vůbec si na tuto přednášku nevzpomínáš, ale pro tvou
informaci se udála a pan Pech určitě má pásku s tvou plodnou přednáškou.

Peter: Jak víš, je to skutečný problém. Jak mám vědět ve svých 65 letech, že cokoli si
pamatuji o tom, co se v mém životě událo, není fantazie či deformace?

Pán Ježíš Kristus: To nevíš. Ale u tebe je toto vždy problém. Proto jsi měl velmi zřídka
v oblibě hovořit o detailech svého života či údajích kdy se to stalo a jak dlouho to
trvalo, protože jsi nebyl nikdy jist, zda to, co lidem říkáš, je pravda, fantazie či je to
zkreslené. Téměř se stydíš a rozpakuješ se o sobě hovořit. Tvým problémem, Petře,
vždy je, že se podceňuješ, snižuješ, potlačuješ a značně umenšuješ význam událostí
tvého života. Přesto jsou všechny nedílnou součástí Mého Nového zjevení, odrážející
historii někoho, kdo byl stále sužován, mnohokrát na pokraji smrti, mnohokrát
omezován, mnohokrát v zoufalství, depresi, bídě a strádání, stále sledován a
pronásledován hanebnou sovětskou KGB a později československou tajnou státní
bezpečností; a má podobné nepříjemné zážitky; ale kdo nicméně nehledě na toto vše i
víc uspěl v tom, že zajistil dostupnost Mého Nového zjevení na planetě Nula a jinde.
Uvědomuješ si význam toho všeho? Nikoli, ale je načase, abys tak učinil. Nezapomeň,
že tvůj život v Sovětském svazu - od konce r. 1945, kdy ti bylo 12, do r. 1957, kdy ti
dovolili opustit zem a připojit se k tvé rodině v Praze v Československu - byly roky pod
zámkem, i když bez skutečného uvěznění v různých sovětských vězeních a
koncentračních táborech, které se událo o trochu později. To byly nejtemnější, nejvíc
skličující a nejbídnější roky tvého života. Pan Pech ti i se všemi zkresleními v datech a
podrobnostech těchto událostí pomáhá přehodnotit tvůj život, dívat se na něj
s čerstvou perspektivou a významem, ze stanoviska současného velkolepého posunu,
jehož průběh prožíváte.

Pan Pech vložil tolik energie a úsilí, aby tě po všechny tyto roky hledal. Až se mu to
podařilo, poníženě žebronil, abys mu zavolal a dal mu vědět, že stále žiješ a máš se
dobře. Velmi se obával, že se mu jako třiaosmdesátníkovi nepodaří tě nalézt. Nemyslíš
si, že by to byla věc prosté zdvořilosti zvednout telefon a zavolat mu bez ohledu na
fakt, že se zdráháš tak učinit? Obáváš se, že by v českých či slovenských časopisech o
tobě otiskl jiný článek nebo tě uváděl v televizi či něco podobného. Můžeš přece vždy
říci ‚ne‘, pokud chceš. To je tvá výsada.

Peter: Je mi líto, máš pravdu. I nyní jsem v rozpacích, že hovoříš o mně, a ne o
nějakých důležitých záležitostech duchovní povahy, prospěšných všem.

Pán Ježíš Kristus: Nemyslíš ale, že hovor o tobě je částí hovoru o důležitých
duchovních záležitostech, který by mohl být tak či onak prospěšný všem, kdo budou
poctěni čtením těchto Dialogů?

Peter: Dobrá, kapituluji. Avšak byl bych rád, abychom se navrátili zpět a věnovali se
záležitostem, které máš ve Své Mysli - nemáš-li nic proti.

Pán Ježíš Kristus: Nu dobrá, Petře, jsi tvrdohlavý ohledně probírání témat tvého
osobního života. Pokračujme ale v Dialozích. Jak jsem se zmínil na začátku, mám