Page 97 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM PRVNÍ DÍL

DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM I.

vaší typické lidské mysli požadujete, očekáváte a chcete, aby lidé byli potrestáni za
cokoli, co vám či jiným učinili.

Jaké jsou ale niterné prostředky? Vezměme si někoho v peklech, kdo zažívá potrestání,
bolest, strádání, odplatu a podobné emoce jako příjemné a žádoucí. Tyto metody by
zřejmě nevytvořily u takové osoby žádné změny. Nejenom to, ale tato osoba by se stala
negativnější, více zlou a prohnanější, aby si vysloužila větší „odměnu“. Takže co
uděláte s takovou osobou? Co mám k dispozici Já nebo Mí agenti, aby to bylo účinné ve
změně chování takové osoby? Ani trestání, ani odplata, ani žádné jiné vnucující metody
nejsou v našem případě použitelné, protože nejsou povahy pozitivního stavu. Jak se
ukázalo výše, jsou všechny zevními metodami, které nefungují. Co tedy v tomto
případě uděláme? Jak k tomu přistoupíme?

Toto je velmi závažná otázka, protože vede k velmi jasnému zjištění, jak lze negativní
stav věčně eliminovat. Zřejmě ho nelze eliminovat neustálým trestáním lidí, protože se
to stane cirkulárním, nevedoucím nikam; nebo vedoucím k většímu stupni negativity.
Logicky řečeno: jestliže je něco negativní, použití negativních prostředků k jeho
odstranění to činí ještě negativnějším - namísto toho, aby se to odstranilo.

Jestli můžeš, představ si následující scénář: Osoba je v jednom z pekel za to, že
spáchala nejstrašnější, nejodpornější, nejděsivější a nejohavnější vraždu. V tomto
časovém okamžiku není s to zažívat jakoukoli lítost či smutek za svůj strašný čin. Bez
ohledu na to, jak dalece je potrestána, nepociťuje nic vnitřně, ale jen zevně, protože to
přichází z vnějšku - v tomto případě od někoho jiného. Mohla by něco zevně pociťovat,
takové pocity jsou ale dočasné, a ne závazné, protože brzy zmizí. V takovém případě se
navrací ke svému předešlému chování. Uveďme ji však do situace osoby, kterou tak
hrůzně zavraždila. Nechť prožívá všechny nejmenší podrobnosti procesu být
zavražděna či čehokoli, co by to mohlo být, ne ze svého vlastního já, ale tak, jak to
prožívala zavražděná osoba. Uveďme ji do niternosti této osoby a nechť projde všemi
kroky všeho, co se v každém okamžiku tohoto procesu s ní odehrálo a co pociťovala,
aby prožila veškeré násilí a hrůzu tohoto postupu. A v tentýž okamžik souběžně a
současně otevřeme v této osobě zvláštní oblast, která byla doposud zcela a úplně
uzavřena a nepřístupná a která je v Mém Novém zjevení označena jako schopnost volit
a měnit, v kteréžto schopnosti je plnost Mé přítomnosti.

Této schopnosti je vlastní a její integrální součástí je schopnost používat soucit, lítost,
smutek a napravení se a veškeré ostatní pozitivní pocity. V tomto okamžiku je zmíněná
osoba s to prožívat tak hrozný stud a utrpení, že chce skutečně umřít, protože nyní ví,
že si zaslouží podobný či horší osud, než jaký vnutila zavražděné osobě. Jak prochází
takovými zážitky, je seznámena s pojetím Mého Nepodmíněného Milosrdenství,
Odpuštění a Soucitu a je jí řečeno, že jsou k dispozici i pro ni. Jejich přijetí a
uplatňování má na takovou osobu hluboký transformativní účinek. Postupně se její
negativní aspekty odstraňují a ty původní pozitivní (od 5% či méně) se více a více
otevírají do té míry, že jednou u ní nastane úplná a celková změna totožnosti. V tomto
okamžiku stará, negativní, zlá a děsivá osoba skutečně umírá a rodí se osoba nová,
pozitivní, laskavá a láskyplná.