Page 298 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM PRVNÍ DÍL
P. 298

Čtyřicátý čtvrtý dialog




                                                    17. února 1999




            Peter: Ačkoliv mám na mysli pár otázek, rád bych se Tě nejdříve zeptal, zda nemáš
            něco k objasnění nebo nechceš něco dodat k čemukoliv podle vlastního přání.

            Pán Ježíš Kristus: Díky, Petře, za to, že mne žádáš, abych tak učinil nejprve. Ano, mám
            nějaké dodatečné komentáře především k tomu, o čem jsme diskutovali ve Čtyřicátém
            třetím dialogu.

            První  komentář  se  týká  nesrovnalostí,  který  byste  mohli  mít  ve  způsobu  vašeho
            zacházení  s jinými  jedinci,  a  to  mezi  vašim  zevním,  zevnějším  chováním  a  vašimi
            vnitřními, soukromými myšlenkami a pocity vůči nim.

            Máte-li  o  někom  nějaké  negativní  mínění  a  vnitřně  ve  svých  myšlenkách  a  citech
            vyjadřujete svou nelibost vůči nim, považujíce je za negativní, možná dokonce i za zlé,
            ale  zevně  se  k nim  chováte  hezky  a  srdečně,  pak  se  vystavujete  tomu,  že  se  s vámi
            zachází stejným způsobem, jakým je vaše niterné smýšlení vůči nim.


            Tomuto  výroku  máte  rozumět  tak,  že  nejde  nutně  o  téhož  jedince,  který  by  oplácel
            stejným  zacházením,  odpovídajícím  vašemu  niternému  pociťování  vůči  němu/ní.
            Může, avšak nemusí to být tatáž osoba. Co se stane v podobných případech, je to, že
            všechny  vaše  negativní  myšlenky,  pocity,  postoje,  chování  atd.,  které  máte  vůči
            komukoliv  na  niterné  úrovni  a  na  úrovni  vaší  interakce  v jiných  dimenzích,  jsou
            zachyceny a zaregistrovány v oblasti pseudouniverzálního vědomí negativního stavu,
            který se specializuje na shromažďování takových stavů z různých lidských myslí. Z té
            oblasti  se  mohou  uvolnit  a  být  předány  někomu  jinému,  kdo  by  splnil  požadavek,
            uvedený ve větě ‚jakou míru používáte, takovou vám bude zpětně naměřeno‘.

            Dobré  příklady  pro  tuto  situaci  lze  najít  ve  zkušenostech,  jaké  byste  mohli  mít  ze
            setkání s jinými lidmi. Vezmi například seminář, který jsi, Petře, vedl pro profesionály
            na kalifornské univerzitě v dřívějších letech.


            Vždycky jsi byl bezradný, když někdo na semináři projevil silnou nelibost vůči tobě a
            tvým výukovým metodám bez zřejmých důvodů. Nebo proč jsi při vstupu do třídy, aniž
            bys řekl jediné slovo, shledal jsi, že ihned se ti někdo nelíbil nebo že ty ses ihned nelíbil
            někomu. Tu osobu jsi dříve nikdy nepotkal, nikdy jsi s ní nemluvil, ani s ní nejednal a
            zevně,  objektivně,  jste  ani  ty,  ani  ta  osoba  neměli  žádný  důvod  k tomu  zdánlivě
            nevysvětlitelnému postoji. A přece to je tak: prostě ji nesneseš, ani ta osoba nesnese
            tebe. Přitom nemáš k dispozici žádné zřejmé či jasné vysvětlení, proč je tomu tak.

            Jak vidíš z tohoto příkladu, tvůj negativní vnitřní postoj a stav mysli vůči komukoliv,
            pokud to není v souladu s tvým zevním chováním, může být nečekaně vyvolán během
            interakce s nějakými jinými jedinci, vůči nimž nemáš žádné zřejmé či skryté negativní
   293   294   295   296   297   298   299   300   301   302   303