Page 210 - DIALOGY S PÁNEM JEŽÍŠEM KRISTEM PRVNÍ DÍL
P. 210

Třicátý druhý dialog




                                                    29. ledna 1999




            Peter:  Dnes  ráno  nemám  specifické  otázky  nebo  něco,  na  čem  by  zvláště  záleželo.
            Avšak rád bych Tě poprosil, zda máš něco, co bys nám chtěl sdělit.

            Pán Ježíš Kristus: Díky, Petře, že se ptáš. Ano, mám něco, co bych rád prodiskutoval.
            Většina z toho bude ve formě připomenutí a zopakovaného sdělení. Nicméně, byl bych
            nerad,  abys  cítil,  že  se  jakoby  opakuji.  Každé  takové  zopakování  má  určitý  důležitý
            význam, primárně na jiných úrovních, a ne pouze na lidské úrovni; vždyť lidští tvorové
            mají křehkou, nespolehlivou a děravou paměť.

            Začněme věcí důležitosti všeho, co bylo řečeno během našich dialogů. Někdy mohou na
            první  pohled  z vaší  lidské  perspektivy  určité  údaje  vypadat,  jako  by  pro  vás  měly
            menší důležitost. Dobrým příkladem takové perspektivy je první dojem, jaký může mít
            kdokoliv  po  přečtení  Třicátého  prvního  Dialogu.  Ovšem,  po  opětovném  pozorném
            přečtení  jeho  obsahu  se  přijde  na  to,  jak  trefně  poznamenal  Dan,  jak  hluboký  a
            revoluční význam má.

            Přesto na moment předpokládejme, že z vašeho lidského nazírání mají některá sdělení
            v těchto Dialozích menší důležitost nebo nemají vůbec žádnou. pouze lidští tvorové je
            mohou tak pojímat. Proč? Jelikož, jak bylo mnohokrát uvedeno dříve, jejich nazírání je
            hrubě  ohraničeno  vzhledem  k tomu,  co  jsou  schopni  rozeznat,  vidět,  slyšet  nebo
            pociťovat. Jejich vnímání je omezeno jen na to, co jim zevní smyslové orgány dovolí
            vnímat a/nebo přijmout. Vše,  co je  nad a mimo jejich dosah, jim úplně  uniká. Lidští
            tvorové jsou tak ochuzeni o vnímání a přijímání věcí, jež se odehrávají jinde v jiných
            dimenzích.


            Uvaž  toto:  Když  Já,  Pán  Ježíš  Kristus,  komunikuji,  hovořím  či  rozmlouvám  s tebou,
            Petře, tehdy v procesu našich dialogů díky tvému postavení, tvé roli a tvému pověření
            jako  přenašeče  Mého  Nového  zjevení,  všechny  dimenze  v multivesmíru,  jakožto  i
            v jejich příslušných světech naslouchají tomu, co říkám. Ač pravím cokoliv, bez ohledu
            na  to,  jak to  vnímáte  vy  svou  lidskou  zevní  myslí  -  zda  to  má nepatrnou  důležitost,
            nebo vůbec žádnou - pro vnímání a rozsah chápání jiných nepozemských bytostí má
            každé  slůvko,  každičké  znaménko  a  každá  tečička  nesmírnou  důležitost  a  ohromný
            význam. Dívají se na to ne jako lidští tvorové ve své omezené schopnosti, odkázané jen
            na svůj zevní svět, nýbrž multiverzálně, na mnohých úrovních a multistrukturálně.

            Tato záležitost má však ještě i jinou velmi důležitou stránku. Vztahuje se k jednomu
            nanejvýš  důležitému  aspektu  současně  nastávajícího  posunu.  Jaký  mají  dopad  tyto
            dialogy  jednotlivě  a  v celistvosti  Mého  Nového  zjevení  obecně  na  obyvatele  zóny
            vymístění  a  na  veškeré  jejich  příslušné  pseudosvěty  a  všechna  pekla?  Toto  má  také
            vztah k tomu, proč je tyto údaje třeba uvádět znovu a opakovaně.
   205   206   207   208   209   210   211   212   213   214   215